Galerie nabitá uměním, otevřou se najednou dvě stále expozice a tři výstavy

Kurátorkou první stálé expozice je Petra Příkazská, která ji koncipovala jako vědomý návrat k prastaré metodě založené na autorských kolekcích. Při výběru 20 konkrétních autorů byl kladen důraz na jejich vztah nebo souvislost tvorby s Hradcem Králové, respektive regionem východních Čech.

Druhá stálá expozice představuje umělce a umělkyně střední a mladší generace, kteří se do veřejných sbírek prosazují teprve v posledních letech. Obě stálé výstavy budou pro veřejnost otevřeny do 1. října roku 2023. První z trojice krátkodobých výstav – Pozdní intimita, které potrvají do 29. srpna letošního roku, reaguje na tlak na zveřejňování soukromého, kterému intimita v současnosti čelí.

„Je patrný jak v masmédiích, tak i na sociálních sítích. Hlavní záměr výstavy spočívá v prozkoumání rejstříku strategií, které současní fotografové a fotografky uplatňují vůči vztahovosti a důvěrnosti,“ zvou do expozice organizátoři z galerie. Výstava ve čtvrtém patře zkoumá přístupy a strategie, jímž současní fotografové a fotografky vůči intimitě uplatňují. Zúčastní se jí svými díly 11 autorů a autorek.

Ve výstavním prostoru Bílá kostka na výstavě Strom uprostřed krajiny představí své nejnovější práce Tereza Severová s tím, že autorka prostřednictvím digitální manipulace nechává před očima diváka růst uschlý strom zasazený kořeny vzhůru. Kromě toho tato expozice odkazuje na tradiční rituál, kdy se sázejí stromy svobody oslavující vznik samostatného Československa.

Trojkanálovou videoprojekcí autorka uzavírá dlouhodobě sledované téma stromu jako významného prvku české krajiny naplněného nejen environmentálními, ale i symbolickými a politickými významy. Severová se ve své tvorbě zaměřuje především na fotografii, pohyblivý obraz a možnosti jejich digitální manipulace. Pro výstavu v dialogu byly zapůjčeny soubory fotografií Ivana Kafky a šestice černobílých manipulovaných fotografií Dalibora Chatrného.

Obraz jako nástroj produkce i kontroly touhy v toku globálního kapitálu. To je smyslem další výstavy nazvané Frugo autorky Marie Lukáčové. Návštěvníci budou v Černé kostce svědky situace, kdy kamera sleduje v rytmu rapu z koňského hřbetu krajinu, kde vagíny prorůstají do skal a dětské hlasy zpívají o nekonečném dluhu.

„Jak Lukáčová upozorňuje, nekonečný tok obrazů, v sítích propojený se stejně nezastavitelným tokem finančního kapitálu, mnohým připomíná spíše magii než sofistikovanou počítačově řízenou operaci algoritmů, která vytváří profit z našich obrazů, lajků a stories, tedy z našeho osobního života,“ stojí v textu pro tuto expozici.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz