Středa

5. srpna 2020

Nyní

18°

Zítra

21°

Svátek má

Bílá věž, dominanta i chlouba Hradce. I místo vyhledávané sebevrahy!

29. 4. 2020

page.Name
Renesanční, dvaasedmdesát metrů vysoká Bílá věž stojící na jihozápadní straně Velkého náměstí v bezprostřední blízkosti katedrály svatého Ducha je nepřehlédnutelnou dominantou Hradce Králové. Z ochozu, který je ve výšce třiačtyřiceti metrů a návštěvník ho dosáhne po vystoupání 226 schodů, se lze kochat nádhernými výhledy nejen na město samotné, ale také třeba na nedaleké Orlické hory i Krkonoše.

Tato stavba vytvořená z hořického bílého pískovce – proto název Bílá věž, byla postavena v roce 1574 a je vyhledávanou atrakcí. A není divu. Kromě zmíněných vyhlídek z ochozu lze v této pozoruhodné stavbě, která prošla zásadní rekonstrukcí v letech 2013 až 2015, najít i další zastávky, jež zcela jistě stojí za to. „Uvnitř je skleněný, asi tří a půl metrů vysoký model Bílé věže, který váží zhruba jednu tunu a je složený z 500 kusů skla. Byl vyroben ve sklárně v Novém Boru a byl sem umístěn během rekonstrukce,“ prozradila magazínu Salonky recepční a průvodkyně Lucie Nováková.

Velkou pozornost budí i osmitunový, 169 centimetrů vysoký a 206 centimetrů široký druhý největší zvon v Čechách, zvaný Augustin. V roce 1509 ho odlil hradecký zvonař Ondřej Žáček a do čtvrtého patra věže byl zavěšen v roce 1581. Podle průvodkyně je funkční a zvoní se na něj zhruba desetkrát až dvanáctkrát do roka, většinou při významných dnech pro město, například slavnostech královny Elišky nebo církevních svátcích, jako jsou Vánoce či Velikonoce. Zvoní podle Ročního zvonového řádu. „Tento řád zahrnuje významné dny a mohou se do něj přidat i mimořádné události,“ řekla Nováková.

Další nepochybnou zajímavostí dominanty města je také Božkův hodinový stroj, který byl zrestaurován Muzeem východních Čech a stal se součástí expozice Bílé věže. Toto zařízení vytvořené pražským mechanikem a hodinářem Josefem Božkem nahradilo Vavřincův hodinový stroj, který dosloužil v roce 1829. Ani ten Božkův však neměl lehký osud. Koncem 19. století se hodiny silně zpožďovaly a v roce 1923 je dokonce zastavil úder blesku.

Bílá věž, která bude veřejnosti opět přístupná 13. května prozatím v režimu od středy do neděle od 10 do 18 hodin, je pravidelně využívána pro klasické komentované prohlídky pro skupiny nad patnáct osob. „Loni přes léto jsme vytvořili program pro děti nazvaný Pohádkové putování s polednicí, v prosinci zase s andělem,“ uvedla průvodkyně, která prozradila, že návštěvy věže jsou velmi oblíbené a setkává se s pozitivními ohlasy. „Návštěvníci se občas svěří, že se jim líbila nejen vyhlídka, ale také expozice původních hodinových strojů, skleněný model a zvon.“ Po celé věži jsou navíc instalované dotykové interaktivní tabule, kde se promítají filmy o historii města, Bílé věže či tematické programy.

Bohužel se však nejde nezastavit u velmi negativního průvodního jevu Bílé věže. Někteří „návštěvníci“ se totiž nejdou na ochoz kochat výhledy do okolní krajiny, ale vystoupají po schodech, aby skokem z ochozu ukončili svůj život. Vzhledem k tomu, že ochoz není zabezpečen sítí, ale pouze zábradlím, které lze snadno přelézt, sebevrazi tak mají „cestu na věčnost“ usnadněnou. Od roku 2016 skočili z věže čtyři lidé. Prvním sebevrahem byl v květnu toho roku pětačtyřicetiletý muž. Rok na to pětadvacetiletá dívka, v roce 2018 čtyřiatřicetiletý muž a loni šestapadesátiletá žena. Jediným motivem byla sebevražda. Nabízí se tedy otázka: Není už na čase ochoz Bílé věže zabezpečit?

„Kolik lidí ještě musí z věže skočit, aby se tak stalo?“ ptá Oldřich Dohnálek z Hradce Králové, který kolem věže denně prochází. Vede mě k místu s květinami, zapálenými svíčkami a výmluvným drobným nápisem Proč, které na sebevraždy odkazují. Některá města České republiky, jež se podobnými věžemi také chlubí, už kvůli sebevraždám opatření učinila, protože se vyhlídky nedají uhlídat. Například věž chrámu svatého Mořice v Olomouci byla po sebevraždách opatřena kovanou mříží. I když je to z památkářského pohledu poněkud kontroverzní, neboť viditelný prvek, zabrání zcela jistě podobných tragickým událostem.

Místem vyhledávaným sebevrahy byla také Černá věž v Českých Budějovicích. Tam nechali radní už v roce 2004 na ochoz namontovat speciální ocelovou lankovou síť, která brání skokům z věže a také chrání chodce procházející pod ní. Rovněž plzeňská radnice společně s památkáři a tamním biskupstvím se kvůli sebevraždám skokem rozhodla na věž katedrály sv. Bartoloměje nainstalovat pletivo. „Domnívám se, že lidský život má před památkářskými pohledy přednost. Samozřejmě je jasné, že sebevrah může najít i jiné místo, kde ukončí svůj život, ale proč by se tomu nemělo zabránit na Bílé věži. Navíc sebevraždy nedělají této dominantě zrovna dobrou reklamu,“ myslí si Jana Houdková, obyvatelka Hradce Králové.

Průvodkyně a recepční Nováková sdělila, že se zřejmě připravují nějaká opatření, která by zabránila tragickým událostem. „Mluvilo se o sítích, ale nemám ponětí, v jaké to je fázi.“ A mají tyto tragické události vliv na návštěvnost Bílé věže? „Myslím, že ne. Návštěvníci se na to ale chodí cíleně vyptávat,“ dodala. O zabezpečení věže se v Hradci mluvilo už v minulosti. Miroslav Franc, ředitel Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti, která věž provozuje, už před několika lety o nutnosti instalace sítí hovořil pro jedno periodikum. Tehdy se nechal slyšet, že je provozovatelům líto, že k případům dochází a byl nakloněn instalaci sítí.

„Kamerový systém takovému jednání nezabrání, maximálně informuje obsluhu věže, že se něco děje,“ vyjádřil se už před dvěma roky Franc. Bývalý primátor Zdeněk Fink kdysi uvažoval o tom, že by o instalaci sítí rozhodli v anketě občané. Pak ale tuto myšlenku odmítl s poukazem na to, že hodně frekventované debaty o této věci by mohly k činům směřujícím k ukončení života inspirovat další lidi.

Po loňské sebevraždě ženy, která se vrhla z ochozu věže, se tento problém opět dostal na pořad dne. To potvrdil i Petr Vinklář, vedoucí odboru kanceláře primátora. „V současné době to je ve fázi projednávání, zjišťování případných nákladů. V této věci by se měli sejít zástupci magistrátu, památkářů, architektů a možná také v oblasti bezpečnosti hasičů i policie,“ oznámil a zdůraznil, že Bílá věž nyní splňuje veškeré bezpečnostní normy a pravidla. „Není to tak, že by tam lidé padali sami od sebe. Řeší se případné zabezpečení sítěmi, kamerami a podobně. Zatím ale není o ničem rozhodnuto. Není to uzavřené, ale je potřeba si říci, že to problém nevyřeší a lidé, kteří chtějí ukončit svůj život, půjdou jinam. Samozřejmě tyto tragické případy dělají Bílé věži špatnou reklamu,“ dodal.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz