Ozdobí někdy náměstí „kontroverzní“ či jiný pomník legendárního starosty?

Ani muž v seniorském věku na tom nebyl lépe. „Já si pamatuji, že to byl Gottwalďák. Pak se to přejmenovalo. O historii se moc nezajímám, tak vlastně ani nevím,“ přiznal chodec. Samozřejmě, je to už dávno, když někdejší starosta František Ulrich pozvedl Hradec Králové do výšin. Je to bezesporu jedna z nejvýznamnějších, ne-li vůbec největších osobností města, které se nazývalo Salonem republiky. Dodnes však na svém náměstí nemá tento velký muž kromě cedulky s jeho jménem žádnou důstojnou upomínku. Třeba sochu.

Když byla před dlouhými sedmnácti lety vyhlášena soutěž na Ulrichovu sochu, vítězný návrh královéhradeckého sochaře Pavla Doskočila, kdy starosta na vysokém pylonu sedí za stolem a má své město jako na dlani, neprošel. Kromě části veřejnosti, která netradiční dílo „neskousla“, zamítavé stanovisko daly odbor památkové péče magistrátu i krajský úřad. Navíc byla podána správní žaloba u krajského soudu.

Čas letí a legendární starosta svou sochu dosud nemá. Současný primátor Alexandr Hubálek nedokáže přesně říci, proč byl tehdy tento návrh zamítnut. Jedno ví ale jistě, byl jím jako občan města od začátku nadšený. „Je to velmi netradiční pojetí sochy a já mám tyto možná i trochu provokující věci rád. Jsem přesvědčen, že by to byla další věc, kvůli které by se možná do Hradce více jezdilo,“ řekl Salonkám s tím, že by neváhal tuto variantu znovu otevřít a návrh podpořit. „Ten nápad je úžasný. Určitě bych se tomu nebránil a uvažuji o tom, že tuto věc možná, třeba i soukromě, otevřu,“ uvedl.

Také didaktička dějepisu z královéhradecké univerzity Irena Kapustová se domnívá, že na Ulrichově náměstí socha starosty Ulricha chybí. Nevadí jí, že Doskočil pojal sochu na vysokém pylonu, spíše jí nesedí stůl, za nímž někdejší starosta sedí. „Neodpovídá to jeho povaze. Nebyl tím člověkem, který sedí v kanceláři, byl v neustálém pohybu a mezi lidmi. Není to pro něj to nejcharakterističtější a nejtypičtější. Vypadal by tam jako byrokrat,“ myslí si Kapustová, která je ale toho názoru, že by si Ulrich ve městě, které tak významně pozvedl, svou reprezentativní sochu určitě zasloužil.

Sochař Doskočil přesně neví, proč byl jeho návrh před lety zamítnut. „Památkáři odmítli vydat podmínky pro soutěž s tím, že se vyjádří až k výsledným návrhům. I tak ale soutěž proběhla. A pak došlo na ono líbí nelíbí, pocity, různé averze a podobně. Tak zvaná odborná  argumentace se doháněla až později,“ pátrá v paměti sochař a poznamená, že sice tehdy vyjádřil své argumenty, ale nebylo to nic platné. A proč pomník starosty pojal právě tímto způsobem? „Základem pro toto pojetí byl komplikovaný prostor Ulrichova náměstí, který se podle mého názoru vzpouzí klasické kompozici pomníku.“

Doskočila v této souvislosti potěšilo primátorovo stanovisko. Je rád, že jeho věc dokáže někoho oslovit a je přijímána pozitivně, zároveň si je vědom, že u jiných může dojít k úplnému odmítnutí. „V případě tohoto pomníku byli tací, kteří to brali skoro jako osobní urážku, což mě samozřejmě mrzí a považuji to za těžké nedorozumění. Nic s tím ale dělat nemohu. Nemám ve zvyku tlačit cokoliv silou, nechávám věci plynout,“ dodal autor nerealizovaného návrhu. Zda tedy Ulrichovo náměstí bude někdy zdobit „kontroverzní“ nebo jiný pomník starosty Františka Ulricha, je zatím ve hvězdách. Ukáže to možná až budoucnost. Zda bude blízká, či vzdálená, je rovněž v příslovečných hvězdách. 

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz