Sobota

16. ledna 2021

Nyní

-5°

Zítra

-8°

Svátek má

NUUK aneb Skandinávie u slepého ramene Labe, skvělé místo pro relaxaci

28. 11. 2020

NUUK aneb Skandinávie u slepého ramene Labe, skvělé místo pro relaxaci 9 snímků
Na břehu řeky Labe, nedaleko Fakultní nemocnice v Hradci Králové, se ukrývá výjev jako z krajiny u finských jezer. Skandinávskou atmosféru v podobě první hradecké venkovní sauny s názvem NUUK přinesly do města dvě nadšené mladé dámy Aneta Kohoutová a Natálie Kratochvílová.

Co znamená jméno NUUK, které zní jako kouzelné zaklínadlo a jaká úskalí s sebou nese takovou saunu otevřít? O tom se dočtete v rozhovoru s jejími zakladatelkami. NUUK je skvělé místo pro relaxaci a saunování, po kterém se můžete skočit zchladit přímo do řeky. To ale rozhodně není vše. K dispozici je zde také osvěžovna, což je odpočinková zóna s prostory pro setkávání či kulturní akce, a nechybí ani kadibudky.

Dámy, představte se prosím našim čtenářům? Co vás přivedlo k saunování a vzniku NUUKu?  ⁠Kdy byl otevřen?
Jsme Aneta a Natálie, dvě holky, které tvoří projekty, na které samy rády chodí. Jedna seversky blond, druhá jižansky tmavá. Každá máme své vlastnosti, které jsou často naprosto protichůdné, ale dobře se doplňují a pomáhají nám realizovat společné nápady. Těch je občas tolik, že je pro ně někdy Hradec příliš malý. Známe se od dob, kdy jsme společně pracovaly za barem v kině Bio Central. Nejprve jsme si do oka moc nepadly, pak jsme ale začaly společně v kině pořádat různé akce a točit autorské reportáže z divadelního festivalu. Aneta potom odjela do Finska na pracovní stáž a já jsem za ní na týden přijela do Helsinek. Tam se celý plán zrodil. V sauně v lese za Helsinkami, v malých chatičkách u zamrzlého jezera, kde hřál kromě kamen i nekonečný proud filtrované kávy, jsme si řekly: ⁠ Proč by tohle nešlo v Hradci, který nemá o vodní plochy nouzi a příroda je jen pár kroků z centra? Tím se roztočil kolotoč událostí a příprav. Pořádných obrátek nabral 30. listopadu roku 2016 otevřením malých chatiček na kolech u téměř zamrzlého Labe. Stejně jako ve Finsku zde hřála kromě kamen i ta nekonečná filtrovaná káva. A take se zde odehrála spousta nových setkání, kulturních programů a táboráků, kterých se nebojíme ani v zimě. NUUK je přece seveřan!

Jaká je idea vašeho projektu a podnikání? Co bylo vaším cílem?
Chvíli po tom, co jsme NUUK otevřely, o nás vyšel článek, který se pyšnil titulkem: Dvě podnikatelky z Hradce otevřely venkovní saunu. V tu chvíli jsme nevěděly jestli se máme smát, nebo se cítit dotčeně. Podnikatelský záměr je úplně ta nejposlednější věc, co se s NUUKem pojí. Ideou i cílem je dělat věci, které nás baví, na naše konta připíšou nekonečno radosti a taky pár kapek potu. Chceme nabídnout lidem to, co nám samotným v Hradci chybělo – bezčasí, táborák, kulturní divočinu a saunařskou zátočinu.

Bylo těžké projekt rozjet?
Těžkostí byla spousta, ale vždycky je v důsledku převážila pozitiva. Třeba ve věcech praktických byla horká hlava často rychlejší, než racionální uvažování. Naštěstí jsme vždy pod sebou měly záchytnou síť a pád zpět do reálného světa tak nebyl nikdy tolik bolestivý. Otevřít NUUK nakonec stálo více času a úsilí, než jsme si na začátku představovaly. Projekt se dvakrát přesouval na jiné místo, musel se postavit cirkusům při koupi maringotek a neúprosně zápasil s byrokracií. Energie vložená do tohoto boje se nám ale s každou další naplněnou saunou vrací.

Když zmiňujete záchrannou síť, máte na mysli někoho konkrétního? Pomáhal vám někdo s realizací?
Samozřejmě, spousta lidí. A pořád pomáhá. Největší pomoci se nám dostalo a stále dostává od bratrů Dyntarových, kteří jsou výrobci naší sauny. Máme ji od nich pronajatou a oni se o ni skvěle starají. Byl to vlastně zázrak, že nám přišli do cesty. NUUKu ale celoročně pomáhá daleko více lidí, ať už jde o brigády na přísun dřeva či technický provoz. Díky nim naše Labská zátočina pořád ožívá a žije. Světla sice padají na nás dvě, ale NUUK tvoří početná skupina lidí, kterých si moc vážíme.

Co to znamená NUUK?
Na začátku názvu stála jeho grafická podoba a naše písmena. Natálie křestní a Anety příjmení, mezi nimi dvě U jako vlnky. Hezky to vypadalo, hezky to znělo. A taky to asociovalo film Nanook of the North (Nanuk – člověk primitivní) o životě eskymáků. Až potom jsme zjistily, že je to také hlavní město Grónska. Všechno do sebe zapadlo a jméno NUUK začalo žít svým životem.

Co považujete za největší úspěch za dobu provozu sauny?
Že ještě nevyhasnul nejen plamen⁠ v kamnech, ale i v nás, ve všech saunařích, kteří nás navštěvují. Ten úspěch pro nás znamená kontinuální bytí NUUKu. V tom je možná klíč k tomu prostě být a mít z toho radost. Úplně jednoduše,⁠ považovat každé škrtnutí sirky za úspěch.

Máte zábavnou příhodu z každodenního fungování NUUKu, nebo situaci na kterou rády vzpomínáte?
Možná by to mohla být i taková přiměřeně tlustá kniha v modrých deskách a se zlatou ilustrací. Stránky z papíru se silnější gramáží by byly lehce nažloutlé. Lidi by ji přečetli a úplně by se zapotili radostí. (smích) Zkrátka, každý den v NUUKu je jiný, plný příhod, zvláštních lidí a náhod. Někdy si ceníme toho zmatku, který krystalizuje ze situací typu nález ukrytých olomouckých tvarůžků v maringotce, nebo zamilovaných vzplanutí u kamen. Jindy je pro nás zážitkem pouhé ticho a klid. Tou nevyzpytatelností je prosycená celá louka, nikdy nevíme koho k nám vítr zavane.

NUUK je momentálně vzhledem k protikoronavirovým opatřením do odvolání uzavřený. Máte nějaké plány do budoucna? Připravujete nové kulturní akce?
My budeme rády, že prostě otevřeme, že se naše zátočina zase zapotí a Labe zasyčí po tygřím skoku prvního naháče. Hodně nás mrzí, že se zavřelo zrovna v tomto ⁠pro saunování  nejhezčím období, kdy se v řece odráží barevné listí, louka je zahalená mlhou a člověk může sedět venku ještě zabalený v dece s čajem a zenovým výhledem. Ale situace je taková, že raději otevřeme, až budeme moci být zase tím místem příjemna a klidu, bez zbytečného riskování. Kulturní program tedy zatím neplánujeme. Co ale už začínáme žhavit, je nový saunový festival, který bychom rády uskutečnily na přelomu září a října 2021. Navážeme jím na Nábřeží saunařů, které jsme pořádaly před rokem v centru města. Tentokrát se ale přesuneme k nám na louku, která nabízí větší svobodu. 

Uvažovaly jste o nějakém dalším takovém projektu v Hradci Králové?
Uvažovaly a dokonce na něm už pracujeme. Pořádáme v centru města každou poslední neděli v měsíci akci s názvem Nábleší. Jde o otevřený bleší trh na labské náplavce, kam si zvyklo chodit už docela velké a různorodé množství lidí. Je to zase něco jiného, ale opět tento projekt propojuje lidi a tvoří volnočasovou kratochvíli, která přináší radost i nová přátelství.

Je něco, co byste rády vzkázaly nejen příznivcům saunování, ale i všem ostatním čtenářům Salonek do současné doby?
Nápadů se nám honí hlavou spousta a nejde je všechny vtěsnat do jedné odpovědi. Když se oprostíme od klišé typu, že by lidi měli jít tam, kam je to táhne, nebo že se saunováním není nikdy pozdě začít, tak se dostaneme ke střetu s realitou. NUUK je už podruhé zavřený kvůli vládním opatřením a i kdybychom mohly vymýšlet různé kličky, rozhodly jsme se nastavená pravidla respektovat. Kvůli tomu se někdy setkáváme s negativními reakcemi okolí. Lidé nám píšou, proč zavíráme a posloucháme hloupě vládu, když sauna přece utužuje zdraví a měly bychom tedy nechat otevřeno. Ten příběh má takovou pointu, že i když děláte volnomyšlenkářský projekt, tak se pořád musíte řídit určitými pravidly. Tím nemyslíme jenom vládní nařízení, ale i nějaký vnitřní kompas morálních mantinelů. Pohyby jeho střelky se ne vždy musí zalíbit všem,⁠ a to je úplně v pořádku.

Andrea Kaplanová
redakce@salonkyhk.cz
Foto: archiv NUUK