Neděle

16. května 2021

Nyní

Zítra

12°

Svátek má

Potěší, když se zlepší zdravotní stav pacientů, sdělila Salonkám zdravotní sestra

26. 12. 2020

page.Name
Zdravotní sestry patří v této době v nemocnicích k těm, kteří jsou v první linii. Jejich práce je náročná, jak psychicky, tak i fyzicky a na svém pracovišti práci tráví spoustu času. O tom ví své zdravotní sestra Klára Dvořáková (24) z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. „Musíme to zvládat, abychom mohli pomáhat pacientům,“ řekla v listopadu v rozhovoru pro prosincový magazín Salonky.

Na jakém oddělení pracujete?
Pracuji od letošního září na jednotce intenzivní péče Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Předtím jsem po škole byla rok na jiném pracovišti této nemocnice.

Koronavirová situace ukazuje na nenahraditelnost zdravotních sester. Kolik času denně trávíte v nemocnici?
Máme dvanáctihodinové směny, ale přicházíme o půl hodiny dříve, abychom si všechno předali a potom také odcházíme o chvíli později.

O kolik pacientů se staráte?
Na našem pracovišti je kapacita šest pacientů a nyní jsou všechna lůžka využita.

Co je na vaši práci nejtěžší?
Práce je nyní pro všechny na oddělení hodně náročná, jak psychicky, tak fyzicky. Ale musíme to zvládat, abychom mohli pomáhat pacientům.

Jste v kontaktu s covidovými pacienty. Jste smířená s tím, že se můžete nakazit?
Ano. Samozřejmě dodržujeme všechna protiepidemická opatření.  Musím poděkovat vedení nemocnice, které zajistilo dostatek kvalitních ochranných pomůcek.

Ví to vaše okolí? Jak reaguje?
Moje rodina i okolí o tom vědí, reakce mám pozitivní. Říkají, že jsou na mě hrdí, jak to zvládáme. Partner mi hodně pomáhá, když se objevím doma. Je to pozitivní.

Jak se situací zápolíte? Co vám pomáhá? Pociťujete únavu? Máte vůbec prostor se pořádně vyspat?
Mně hodně pomáhá pohyb, například běhání. Přiznám se ale, že v posledních týdnech je to opravdu hodně náročné a často usínám v devět hodin na gauči. A i když se objeví den volna, tak nemám energii si jít deset kilometrů zaběhat. Takže teď hlavně odpočinek a spánek.

Jak snášíte mít neustále na obličeji roušku či respirátor, případně být v ochranném odění a neustále dodržovat hygienické požadavky?
Na začátku jsme si na ty ochranné pomůcky museli zvyknout. Je obtížné, že se při pobytu v té covidové zóně nemůžete tři hodiny ani napít nebo vysmrkat. Také je složité pracovat ve dvojitých rukavicích, prostě ten cit v rukou je určitě menší. Například odlepit náplast jde výrazně hůře. Na druhou stranu je alespoň chladněji, v letních měsících to museli mít kolegové z covidových jednotek mnohem horší.

Měla jste v posledních týdnech pocit, že je toho už moc a vy to nezvládnete?
Té práce je nyní opravdu hodně. Občas se takové myšlenky objeví, ale společně se to všichni musíme snažit zvládnout.

Chovají se covid pacienti jinak než ti běžní?
Na našem oddělení se staráme i za normálního stavu staráme o pacienty s dechovými obtížemi, takže ta péče je obdobná. Horší je trochu komunikace s těmi ochrannými pomůckami, musíme mluvit víc nahlas, aby bylo slyšet. Často mám večer dost vymluvené hlasivky.

Je velký rozdíl mezi vaší prací mimo období nákazy a v době koronaviru?
To neumím přesně posoudit, protože jsem nastoupila na toto oddělení v září a po pár týdnech jsme se stali jedním z covidových oddělení nemocnice.

Jaká je současná nálada v nemocnici?
Je to těžké, ale my tady máme skvělou partu a kolektiv, takže se snažíme udržovat pozitivní náladu a společně to zvládat.

Udělalo vám něco v několika minulých týdnech radost?
Při současné náročné práci určitě potěší, když se u pacientů, o které se staráme, zlepší jejich zdravotní stav.

Když jste doma, dokážete přepnout nebo jste myšlenkami stále v nemocnici?
Většinou se snažím vypnout, abych si odpočinula, a tak zvaně přišla na jiné myšlenky, ale samozřejmě si často říkám, jak se daří některému z pacientů a jak to kolegové, kteří jsou v práci, zvládají.

Pociťujete v nemocnici jako problém nedostatek personálu?
Díky tomu, že nám pomáhají medici a sestřičky z jiných oddělení nemocnice, tak personálu máme dost. Samozřejmě je to náročné, protože se museli seznámit s prací našeho oddělení, ale bez jejich pomoci bychom to zvládali opravdu obtížně.

Určitě jste zaznamenala pomoc jednotlivců, různých dárců či firem… Máte z toho dobrý pocit?
Je to pro nás skvělá zpětná vazba, že nás lidé podporují a moc jim za to děkujeme.

Co byste nyní potřebovali?
Určitě bychom s kolegy nejen z našeho oddělení nejvíce potřebovali, aby lidé začali dodržovat všechna nařízení a začal klesat počet nových případů covid-19, což přinese i pokles počtu pacientů v nemocnicích.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv FN HK