Čtvrtek

13. května 2021

Nyní

12°

Zítra

12°

Svátek má

Rodina mě podpořila, prozradil medik pomáhající ve fakultní nemocnici

27. 12. 2020

page.Name
Na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové studuje v pátém ročníku obor Všeobecné lékařství. Jan Nosek (25) je medikem, který nastoupil do Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK), aby přiložil nutnou pomocnou ruku v době podzimní koronavirové krize do doby, než skončí nouzový stav.

Proč jste si vybral medicínu?
Vybral jsem si ji proto, že je to práce zajímavá a rozmanitá. Tíhnu k oborům jako je kardiologie či pneumologie.

Za jakých okolností a proč jste se rozhodl, že v době covidové nákazy půjdete do fakultní nemocnice na pomoc lékařům a sestrám v první linii?
Do nemocnice jsem šel na základě příkazu hejtmana Královéhradeckého kraje, ale již na jaře jsem se do práce na plicní klinice fakultní nemocnice zapojil jako dobrovolník.

Zvažoval jste rizika?
Samozřejmě riziko existuje, ale dodržujeme všechna opatření a snažíme se být opatrní. Zatím jsme všichni zdraví a doufám, že to vydrží.

Na kterém oddělení působíte?
Jednotka intenzivní péče Plicní kliniky FN HK, která je jedním z oddělení, které se stará o nemocné s covid-19.

Co byste řekl o svém pracovním kolektivu?
Kolektiv je úplně v pohodě, atmosféra je i přes náročnou práci dobrá. Přijali mě tady dobře.

Co je náplní vaší práce?
Především pomáhat, takže se snažím být především k ruce sestrám i sanitářům a pomáhat jim se zajištěním péče o pacienty. Třeba pomáhat s hygienou pacientů a podobně.

Mohl byste přiblížit každodenní směnu? Kolik hodin trávíte na pracovišti?
Střídáme se tady na oddělení ve dvanáctihodinových směnách.

Co je pro vás nejsložitější?
Na začátku bylo složité se zorientovat v provozu celého oddělení i lidmi, úplně jsem nevěděl, co se po nás bude požadovat, ale tým mně pomohl, byli trpěliví a bylo to v klidu.

Kolik hodin musíte vydržet v ochranném obleku? Jak to zvládáte?
V ochranném obleku trávíme za směnu dvakrát tři hodiny. Moc si neumím představit takto pracovat během letních veder. I takhle je to náročné. Člověk si zpočátku připadá při pohybu malinko nekoordinovaný, ale dá se na to zvyknout.

Staráte se i o pacienty s koronavirem. Je to jiné než péče o nenakažené pacienty?
Z pohledu medika mi péče o pacienty připadá téměř obdobná. Tím rozhodně nechci onemocnění covid-19 zlehčovat, protože dokáže celkový stav nemocného velmi ovlivnit. Pouze chci říct, že k pacientovi se musí přistupovat vždy komplexně a nezapomínat na léčbu dalších přidružených onemocnění. Zásadním rozdílem je nutnost ochranných prostředků a dodržování zvýšeného hygienického režimu.

Máte obavy, že se nakazíte? Chodíte mezi nakažené s respektem?
Nemám obavu o sebe, ale třeba o to, abych případně neinfikoval svoje rodiče či prarodiče.

Mají nemocní strach?
Pacienti s onemocněním covid-19 mi po psychické stránce připadají jako ostatní hospitalizovaní pacienti. Už jen samotný pobyt v nemocnici každý vnímá jinak. Pozitivní výsledek testu a epidemická situace celkově komplikují situaci zejména tím, že k pacientovi nesmí přijít žádné návštěvy, což zejména staří lidé mohou někdy snášet špatně.

V čem je tato praxe pro vás jako studenta důležitá?
Je to šance vidět, jak oddělení funguje, vyzkoušet si, co musí dělat sestry a sanitáři, případně i pomoci lékařům. To se mi v dalším profesním životě určitě neztratí.

Jak dlouho vaše pomoc potrvá?
Nařízení hejtmana platí po dobu nouzového stavu.

Nechybí vám škola? Jak současná krize může ovlivnit vaše studium? Co vás v této souvislosti trápí?
Je to náročné, protože spoustu kateder se snaží přejít na on-line výuku, ale stíhat práci i studium je velmi složité. Mám trochu obavy, jak budu posouvat termíny některých zkoušek, jak celé studium zvládnu.

Když jste řekl svým blízkým, že půjdete dobrovolně pomáhat do nemocnice, rozmlouvali vám to nebo vás podpořili?
Určitě mě rodina podpořila. Cítí, že naše pomoc v nemocnicích je v této složité situaci důležitá.

Jaké máte ohlasy od přátel a z okolí? Jak vás vnímají?
Upřímně řečeno, ani pořádně nevím, protože kvůli současným opatřením se s nikým moc nestýkám.

Co uděláte první až to všechno skončí a covidová krize pomine? Samozřejmě se těším na to, že se zase sejdu s kamarády, zajdeme na pivko a také bude možné začít cestovat nebo si vyrazit na kulturní akce.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv FN HK