Plním si své sny, říká milovník společnosti, zábavy, svítících obručí a cirkusu
30. 9. 2020

Už druhým rokem je k vidění ve Východočeské televizi V1, kde začínal jako Selfieman Patrik (pozn. pořad ze showbyznysu, natáčený na selfie kameru) a letos se stal moderátorem nového společenského pořadu Bulvár. Jak se k této práci dostal, co ho na ní baví a spoustu dalšího ze života mladého energického moderátora se můžete dozvědět právě teď.
Máte radši suché, nebo sladké Prosecco?
Celá ta kultura kolem Prosecca mě začala bavit už na střední škole. Chodil jsem na hotelovku.
Patriku, byla práce moderátora vždy tím, co jste si přál? Jako takový ten dětský sen – jednou ze mě bude pilot, nebo astronaut?
To se nedá tak jednoduše popsat. Rozhodně jsem byl hodně energické dítě, miloval jsem zábavu, společnost a lidi kolem sebe. Zároveň jsem byl hodně akční, a tak jsem se sám přihlašoval na nejrůznější soutěže, jako třeba Zlatý oříšek. Častokrát pak například mojí mamince volali, že se její syn přihlásil do té či té soutěže a ona odpovídala: Vážně? To je možné, to zní jako Patrik... nebo: Asi ano…(smích) Takhle jsem jednoho dne objevil i tanec s obručemi, líbilo se mi to a bylo to něco, co jen tak nikdo nedělal. Neváhal jsem a začal jsem se s nimi učit. Měl jsem i celkem dobrou choreografickou průpravu a k moderování nejrůznějších akcí jsem se vždycky také hlásil jako první. Cesta tímto směrem pro mě byla spíš přirozeným vývojem než, že bych se pro ní jednoho dne rozhodl.
Podle toho jak se usmíváte, lze vidět, že máte svou maminku moc rád.
To rozhodně! Miluji svou rodinu. Dětství strávené s babičkou, taťkou a mamkou jako mojí doprovodnou ozdobou. (smích) Je fakt krásná. A hlavně jim děkuji za tu obrovskou podporu a lásku, ve které jsem vyrůstal. Rozhodně to je jedna z věcí, které přispěly k tomu, že nyní mohu dělat to, co dělám.
Takže energie z vás sršela už od malička. Co svět showbusinessu? Ten vás také lákal vždycky?
Měl jsem obrovské štěstí – postupem času jsem měl možnost díky různým akcím potkat řadu osobností. Moje dlouholetá kamarádka je třeba Olga Lounová. Líbí se mi Dara Rolins, Monika Absolonová nebo Markétka Konvičková – úžasné a inspirativní osobnosti.
Je nějaké takové setkání, na které jen tak nezapomenete?
Určitě Karel Gott... Jednak to byl úžasný muž a nikdy nezapomenu na tu atmosféru, když jsem byl v jeho přítomnosti – ten příjemný pocit a úsměv na tváři všech přítomných si budu vždycky pamatovat. V jeho společnosti bylo najednou všechno klidnější.
Máte nějakou ikonu z branže? Někdo kdo by pro vás byl moderátorským vzorem?
Zbožňuji Lucii Borhyovou, je to velká profesionálka a krásná žena. Mám určité vzory, ale jinak se snažím být sám sebou. Mám rád všechny, co jsou poctiví, pracovití a dělají to, co je baví. Samozřejmě to s sebou nese kritiku, ale tu je potřeba brát s rezervou.
Jak snášíte kritiku? Setkáváte se s ní?
Samozřejmě jsem se s ní setkával. Dnes na to nahlížím tak, že když má někdo problém se mnou, je to jeho problém, ne můj. Objektivní kritiku beru samozřejmě jako možnost se posunout. Určitě, vždycky se máme co učit a je třeba to brát jako možnost se posunout. Zároveň si člověk musí hodně vyzkoušet. Nemám rád, když někdo zatvrzele tvrdí něco, aniž by k tomu měl pádné důvody. Jako třeba, když někdo tvrdí, že každý cirkus týrá zvířata, přitom to tak nemusí vůbec být.
To je zajímavé, že jste zmínil cirkusy. Když už jsme u toho, máte je rád?
Zbožňuji je! Líbí se mi předávání tradice z generaci na generaci. Myslím si, že lidé jsou plní předsudků. Samozřejmě si uvědomuji, že někde v zahraničí ten problém se zvířaty byl, ale u nás žádný případ potvrzen nebyl. Je spousta cirkusů, kde je o zvířata dobře postaráno. A ty jsem miloval jako dítě a miluji je dodnes!
Mimochodem, teď Hradec navštívil Horor Cirkus. To je úplně jiný koncept. Navštívil jste ho? Případně, líbil se vám?
Je to super! Opravdu jsem se bál. Naprosto jiný zážitek, vůbec ne jako cirkus, ale moc jsem se bavil.
Je něco co byste rád vzkázal našim čtenářům? Na co se mohou těšit, kde vás uvidí či co se chystá nového pro TV Bulvár?
Určitě pokračujeme v natáčení a já se nemohu dočkat. Čeká nás nový projekt, na kterém usilovně pracujeme, ale zatím nemohu prozradit více. Nastíním, že pro něj bude stěžejní slovo proměna. A těším se i na vystoupení s obručemi. Snad se někde brzy uvidíme.
Andrea Kaplanová
redakce@salonkyhk.cz
Foto: archiv Patrika Jandejska