Čtvrtek

13. května 2021

Nyní

13°

Zítra

12°

Svátek má

Hrob ženy z 5. století v Sendražicích na Hradecku má mimořádný význam

4. 3. 2021

Hrob ženy z 5. století v Sendražicích na Hradecku má mimořádný význam 5 snímků
První výsledky analýzy pohřebiště v Sendražicích na Královéhradecku z doby stěhování národů potvrdily podle archeologů mimořádnost objevu na území republiky. V šesti kostrových hrobech z konce 5. století objevených v roce 2019 byli pohřbeni lidé ve věku 16 až 55 let. Jeden hrob s pozůstatky ženy nebyl vykraden a obsahoval bohatý soubor nálezů mimořádné historické a umělecké kvality.

Na zkoumání nálezů se podílejí odborníci mnoha vědních oborů z Česka i zahraničí. „Většina z hrobů byla v duchu tehdejší doby vykradena. Výjimku tvořil hrob náležící ženě ve věku 35 až 50 let. Tento hrob lze označit za mimořádný v rámci celé České republice,“ řekl archeolog Pavel Horník z Muzea východních Čech v Hradci Králové

Bohatý hrob se srubovou hrobovou komorou pravděpodobně patřil představitelce tehdejších společenských elit. Ve východních Čechách jde teprve o druhý prozkoumaný komorový hrob z období stěhování národů. „První byl v regionu prozkoumán v Plotištích nad Labem v 60. letech 20. století, šlo o pohřeb staršího muže s dítětem. Tato lokalita je vzdálená od Sendražic asi pět kilometrů,“ uvedl archeolog.

Mezi nálezy z ženského hrobu vyniká čtveřice spon ze zlata a stříbra vykládaná polodrahokamy. Pokrývku hlavy zdobily dekorované zlaté terčíky. Žena měla při sobě také skleněné korálky, železný nůž, kostěný hřeben, skořápky vajec a keramickou nádobu. Do srubové hrobové komory byla uložena spolu s menším zvířetem. Na dvojici spon umístěných v oblasti klína se dochovaly velké kusy textilu a kůží, uvedli hradečtí archeologové.

Na stříbrných sponách plátovaných zlatem vědci prokázali přítomnost nejméně dvou různých textilií. Jedna patřila oděvu, který spony spínaly, druhá textilu, zřejmě kabátci nebo látce, jež byla žena při pohřbu překryta. „Na jejich výrobu byla použita plátnová a keprová vazba z nití o průměru 0,3 až 0,6 milimetru. Na sponách byly nalezeny zbytky kůže či kožešiny tvořící další součást oděvu zemřelé,“ prozradili zástupci muzea.

Zbytky pohřebních milodarů vědci našli i v ostatních vykradených hrobech, například šlo o krátký meč, nože, skleněné a jantarové korále, kovové součásti opasků a ozdobná kování bot nebo kostěné hřebeny. Hroby někdo vykradl krátce po pohřbu. Z vykradeného hrobu číslo pět se dochoval pouze železný nůž, korálky a keramická nádoba. Z ní odebrané vzorky potvrdily, že v nádobě bylo vařeno maso.

Antropologické zkoumání je vzhledem ke značnému poškození pohřbů při vykradení ztížené, proto se podařilo spolehlivě prokázat pohlaví zemřelých jen v jednom případě, a to v nevykradeném hrobu číslo dvě. Antropologové zjistili u zemřelých různá onemocnění, například poškozující klouby, u jednoho jedince na lebce a pánvi stopy nádorového onemocnění. Zkoumání nálezů dál pokračuje, například přesnější časové zařazení hrobů by mělo přinést radiokarbonové datování ostatků.

Tomáš Kučera
ČTK
Foto: archiv Muzea východních Čech