Úterý

7. prosince 2021

Svátek má

Udržet výuku na vysoké úrovni, aby žáci i jejich rodiče viděli její smysluplnost

5. 3. 2021

page.Name
Jak se vypořádávají s pandemii covid-19 Základní umělecké školy v Hradci Králové? Výpovědi ředitelů „zušek“ Střezina a Habrmanova najdete v aktuálním březnovém vydání magazínu Salonky. Jako prolog k tomuto tématu uvádíme nyní na našem webu rozhovor s Kateřinou Prokešovou, zástupkyní ředitele pro Církevní základní umělecké školy Hradec Králové.

Mohla byste stručně shrnout, jaký byl zatím školní rok ve vaší základní umělecké škole?
Z mého pohledu bych to přirovnala ke gurmánskému zážitku bez chuti a bez zápachu, sterilnímu, bez jasných kontur, prostě něco jako oběd zprostředkovaný a zkreslený přes mobilní telefon nebo počítač.

Probíhala u vás distanční výuka?
Ano, samozřejmě. Již v jarních měsících jsme se trochu bezhlavě pustili do výuky online, buď v přímém přenosu, nebo přes zasílání nahrávek a samostatných prací. Učitelé měli za úkol vyjít rodinám vstříc a domluvit se na způsobu výuky, který bude vyhovovat oběma stranám. Na začátku jsme neměli představu, jak dlouho situace bude trvat, ale když jsme se na podzim opět vrátili do distanční výuky. Postupně jsme systém zasílání nahrávek opustili a přešli na vyučování online, protože jsme potřebovali více interakce mezi učitelem a žákem. Jelikož většina žáků naší ZUŠ zároveň navštěvuje i základní školu nebo gymnázium, které jsou součástí souškolí, osvědčilo se i vyučování přes společnou platformu Teams.

Plní žáci nějaké konkrétní úkoly? S jakým zájmem?
Na to nemám jednoznačnou odpověď. Některým žákům tato situace naopak prospívá. Protože nemohou provozovat žádné jiné aktivity, které by je při běžném provozu časově rozptylovaly, poctivě pracují a pokračují paradoxně rychleji než v předchozích letech. Oproti tomu je řada jiných, kteří prokrastinují a obtížně hledají motivaci. Proto se mnozí kolegové připojili k výzvě v podobě online koncertu nebo přehrávky, kde žáci veřejně předvedli nastudované skladby. Některá videa jsou zveřejněna na našem Facebooku, jiná byla sdílena v rámci třídy daného pedagoga. Keramika měla předvánoční projekt s domovem důchodců v Černožicích a výtvarný obor jako celek má v plánu se zúčastnit dvou soutěží. Nedílnou součástí naší práce jsou totiž veřejná vystoupení či výstavy, které mohou žáka „nakopnout“, aby ze sebe vydal to nejlepší. A zároveň se může jak on, tak jeho rodiče podívat i na výkony ostatních, což je také motivující.  

Dá se vůbec distančně vyučovat například výtvarný obor?
Velmi obtížně. Připojit děti na tři hodiny k online výtvarné výchově nebo keramice nelze, to je proti zdravému rozumu i doporučením ministerstva. Děti pracovaly na základě písemného zadání, které kolegyně zasílaly rodičům. Dokonce si zorganizovaly i předávání keramické hlíny, aby měli žáci doma z čeho tvořit. Některé děti své úkoly plní poctivě – ty samostatné nebo ty, které mohou podpořit rodiče – ale je to odhadem asi jen 50 až 80 procent žáků.  Od nového pololetní proto zkoušíme mladší děti svolávat na krátké online schůzky přes Teams, kde se žáci chvilku setkají, neztratí s paní učitelkou kontakt, namotivují se k plnění zadaných úkolů nebo zhodnotí ty odevzdané. Cílem je zefektivnit práci a samozřejmě sejmout z beder rodičů zátěž dohlížení nad samostatnou domácí prací svých ratolestí. Nápady a témata hledáme v jiných ZUŠ, například ZUŠ Střezina, ale hlavně na webu Národní galerie nebo na stránce nedatovano.cz. Například jsme pro starší žáky výtvarné výchovy i keramiky pro zpestření přichystali hodinový online workshop na téma pop-up.

Připravujete se na každoroční mezinárodní výstavu v Lidicích?
Ano, v současné chvíli finišujeme! Udělali jsme výběr prací a glazování keramických výrobků, které do soutěže zasíláme.

Stalo se, vzhledem k nepříznivé situace, že se začali odhlašovat žáci?  V jakém počtu?
Ke 31. lednu jsme obdrželi jen jednu odhlášku, která měla vliv na snížení úvazku jednoho pedagoga o jednu hodinu.

Rodiče platí školné na rok, respektive půl roku. Chtějí ho vrátit?
Zatím žádnou žádost neevidujeme, ale chápeme vážnost situace. Nechceme o naše žáky přijít a jsme v odůvodněných případech ochotní podobným žádostem vyhovět.

Proč jsou tato vzdělávací zařízení na rozdíl od ostatních škol na periferii zájmu kompetentních míst? Podle poslance Jiřího Miholy je uměleckému školství v době koronavirové krize věnována takřka nulová pozornost, a to i přesto, že „zušky“ spadají pod ministerstvo školství. Jak to vnímáte vy?
Jako učitelka vím, že nejvíce pozornosti ve třídě má vždy „zlobivý“ žák. Z čistě mého pohledu jsou tedy „zušky“ nekonfliktní školy, které bez rámusu plní svou práci, nekřičí a nestěžují si. Také se rychle přizpůsobí, protože jim jde o existenci. A pokud je nezafinancoval zřizovatel, učí dnes „zuškoví“ pedagogové prostřednictvím soukromých telefonů nebo počítačů, protože na rozdíl od ostatních škol neměly ZUŠ možnost žádat státní dotaci na IT vybavení. Tak možná proto si Popelek nikdo nevšímá…

Co říkáte na výrok ministra školství, že základní umělecké školy jsou volnočasovými aktivitami, a tedy zájmovými kroužky?
„Zušky“ se musí řídit závaznými dokumenty, naši pedagogové musí mít požadované vzdělání a stát toto všechno kontroluje, a nakonec i platí. Snad už pan ministr ví, jak to je…

Jak dosavadní situace poznamená školu, kterou vedete?
Já doufám, že školu jako celek minimálně. Mám ale obavu o budoucnost našeho pěveckého sboru Squadra risonante. V únoru 2020 stihl na poslední chvíli natočit nové CD. Jeho křest se bohužel vzhledem k opatřením nezdařil ani v řádném ani v náhradním termínu. Mezitím odešli loňští absolventi, teď v podstatě bez rozloučení odejdou i ti letošní. A jak to bude od září s kolektivním zpěvem, nikdo neví. Sbor se distančně učit nedá. Můžete žákům poslat nahrávku, aby se naučili svůj part, ale ve skupině ostatních hlasů ho neuslyší, leda by si zpívali sami doma. Ve sboru jde ale hlavně o to kolektivní zpívání. A také o partu kamarádů, společné koncerty, či oblíbené zájezdy do zahraničí…

Jsou základní umělecké školy v existenčním ohrožení?
Podle mě nejspíš nezaniknou, ale možná se budou muset zredukovat obory nebo počty žáků. Já ale doufám, že pokud se nám podaří udržet výuku na vysoké úrovni, aby žáci i jejich rodiče viděli její smysluplnost, zůstanou nám věrní.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv Církevní ZUŠ Hradec Králové