Pondělí

28. listopadu 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Siniaková v jiné roli: Byl to krásný pocit, že mohu motivovat další generaci

9. 4. 2022

page.Name
V nabitém programu si našla čas a zavítala do rodného Hradce Králové. Tenistka Kateřina Siniaková, držitelka olympijského zlata z Tokia, předávala ceny nejlepším sportovcům a nadějím sportu při slavnostním vyhlášení tradiční ankety města ve Filharmonii. „Bylo to pro mě moc příjemné, že dělám něco, co má smysl a mohu dodávat motivaci další generaci,“ neskrývala radost nejlepší deblistka světa.

Slavná rodačka Kateřina Siniaková ocenila se zástupci města nejlepší sportovce a naděje sportu Hradce Králové za rok 2020 a 2021. Nejlepší deblistka světa je zvyklá ceny a trofeje přebírat, tentokrát stála na druhé straně. „Měla jsem z toho krásný pocit,“ řekla pětadvacetiletá tenistka, která má ve sbírce zlatou medaili z olympijských her v Tokiu či čtyři triumfy z grandslamových turnajů včetně slavného Wimbledonu. Vše dosáhla ve čtyřhře spolu s Barborou Krejčíkovou. Při návratu na rodné místo zavzpomínala i na začátky. „Velký dík patří paní Vávrové, která odmalička se mnou chodila hrát. Z tenisu udělala zábavu. Díky ní mě tento sport chytl a pokračovala jsem v něm dál," uvedla Siniaková, která by se v letošní sezoně ráda posunula i v žebříčku dvouhry.

Místo přebírání cen jste je tentokrát předávala. Jaké to pro vás bylo?
Měla jsem z toho krásný pocit. Je to moc hezké. Doufám, že jsem pro děti vzor a pro mě zase bylo něco nového stát na druhé straně. Bylo to pro mě moc příjemné a motivující, že dělám něco, co má smysl a mohu dodávat motivaci další generaci.

Před lety jste jako mladá a nadějná tenistka byla také městem oceněna. Vzpomenete si na to?
Už je to dávno. Myslím si, že jsem byla nervózní, ale když si na to zpětně vzpomenu, tak bylo super získat tohle ocenění.

Co se vám vybaví jako první, když se řekne Hradec Králové?
Místo, kam se moc ráda vracím. Vždycky po dlouhé šňůře se přijedu podívat za rodiči. Jsem tady moc ráda, prožila jsem tady celé dětství. Pořád na to vzpomínám.

Jaké byly vaše začátky na hradeckých kurtech?
Velký dík patří paní Vávrové, která odmalička se mnou chodila hrát. Byly jsme tři děti, učila nás, ať už jsme chodily do haly, nebo na nějakou školu. Když už jsem byla starší, tak jsem byla na DTJ, ale vzpomínky směřují k ní, protože z tenisu udělala zábavu, nebylo to jenom drilování. Díky paní Vávrové mě tento sport chytl a pokračovala jsem v něm dál.

Občas se na kurtu vztekáte. Byla jste taková odmalička?
Určitě jsem byla emocionální. Mělo to svůj vývoj. Dříve jsem byla spíš ubrečená, takže jsem se snažila nebrečet, ale zase se říkalo, že když brečím, tak hraju líp. (úsměv) Postupně jsem se vyvíjela, ale rozhodně emoce neskrývám, potřebuju je tam. Taková jsem odmalička.

Čtěte také: Nejlepším sportovcem města Kostelecký, oceněny naděje i osobnosti

 

Kdy jste začala věřit, že se můžete tenisem živit?
Sen se objevil na přelomu jedenácti a dvanácti let. Tehdy jsem byla mladší žákyně a vyhrála jsem úplně všechny turnaje v České republice. Díky tomu jsem se dostala na první místo v žebříčku ve svém ročníku. A tenhle rok byl pro mě zlomový, kdy jsem si řekla: Ano, chci být profesionální tenistkou. Od té doby jsem do toho dala všechno a za čtyři roky se mi to povedlo. Tím velkým momentem byla volná karta do Miami, na turnaj okruhu WTA Tour. Volnou kartu se mi podařilo využít. Prošla jsem kvalifikací, pak jsem sice prohrála v prvním kole, nicméně mi to pomohlo a tehdy v nějakých šestnácti letech jsem si zase řekla: Jsem tam a můžu tam být.      

Co byste vzkázala mladým sportovcům, aby se prosadili tak, jako se to povedlo vám?  
Důležité je, aby je sport bavil a dělali ho od srdce. To je důležité, že si za tím jde člověk sám. Pak samozřejmě je třeba vytrvalosti a píle, protože je to dlouhá cesta a trnitá a ne pokaždé se daří. Ale když člověk věří v sám sebe a bojuje, tak to pak přijde.

Zažila jste moment, že jste chtěla s tenisem praštit?
Takový pocit se u mě objevoval většinou v emocích po prohraných zápasech, kdy člověk makal a nedařilo se mu. Ale pak emoce opadly a vždycky jsem si říkala, že by to byla škoda, že mám tenis hrozně ráda. (úsměv)

Co vás nyní čeká? Ve čtyřhře s Barborou Krejčíkovou chcete asi všechno vyhrát, že?
Před námi je antuková sezona – Madrid, Řím, Paříž, kde nás čeká velký hřeb sezony. Ve čtyřhře jsou cílem grandslamové turnaje a Turnaj mistryň. To je hlavní cíl. Ráda bych také vylepšila své postavení v žebříčku v singlu, ale nejdůležitější je být zdravý, takže to je můj největší cíl. A co nejvíc si užívat tenis, výsledky pak přijdou.

  

Jiří Tůma
jiri.tuma@salonkyhk.cz
Foto: Jakub Misík/Město Hradec Králové