Setkání odborníků, jaké tu dlouho nebylo

„Když jsme zvažovali, jestli iniciovat vznik takovéto konference, byl to pro nás velký závazek, ale také velká výzva,“ nechal se slyšet Libor Burian, generální ředitel společnosti MATRIX, ve které má dřevo své výsostné postavení. „Patříme mezi silné, dlouhodobé a aktivní partnery hodně lesnických a dřevařských společností. Jsme členy mnoha dřevařských asociací a na českém trhu působíme i ve spolupráci s akademickou půdou. A proto jsem velmi rád, že se nám podařilo propojit právě tyto tři obce – akademické prostředí, výzkumnou sféru a lesní praxi. A jejich myšlenky a vize mohly být na setkání prezentovány, okamžitě konzultovány a dovolím si tvrdit, že i konfrontovány,“ dodal Burian.

Při konferenci, která probíhala na Krajském úřadě v Hradci Králové, usedly ke kulatému stolu dvě desítky nejvyšších českých a slovenských představitelů. Byli mezi nimi generální ředitelé lesů, generální ředitelé vojenských lesů a statků, rektoři a děkani univerzit, ředitelé různých ústavů, ze Slovenska například dorazil Tibor Jančok, generální ředitel z Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova. Opravdu elitní společnost, která vzájemně naslouchala názorům, inspirovala se a debatovala ve dvou po hodině a půl trvajících diskuzních blocích.

Například Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesů České republiky, si nachystal prezentaci o nové koncepci výzkumných směrů Grantové služby. O gamifikaci lesnického vzdělávání na Slovensku, tedy udělat studium trošku zábavnější formou, přednášel děkan Lesnické fakulty z Technické univerzity ve Zvoleně Marek Fabrika. Jeho krajan Ján Jurica, ředitel Vojenských lesů a majetků SR, předával poznatky a zkušenosti o precizní a transparentní evidenci dřeva u našich východních sousedů, ale mluvil mimo jiné také o tom, jak chtějí k práci využívat drony. „Velmi důležité je, že Česko a Slovensko jsou blízké krajiny. Máme společné problémy i cíle. Těžko říct, kdo je na tom lépe. Lesy rostou stejné u vás i u nás, trh je také zhruba vyrovnaný. Myslím si, že jsme na tom podobně,“ usmál se Jurica.

O nových výzvách v lesnickém vzdělávání a výzkumu například hovořil rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička. „Myslím, že tato konference celkem správně poukázala na nutnost prohloubit výzkum především ke klimatické změně a výzkumu lesů tak, abychom reagovali právě na tu změnu co nejefektivnějším způsobem,“ prohlásil. Ostatně globální změna klimatu se během semináře prolínala více tématy. „A kdybych měl zmínit druhý bod, v němž jsme započali diskuzi, tak v čem zlepšit vzdělávání na vysokých školách, částečně i středních, a v neposlední řadě také v rámci celoživotního vzdělávání. Dnešní doba se pořád zrychluje a Lesy České republiky i další silní hráči potřebují mít odborný personál, což je pro nás zavazující úkol,“ poznamenal rektor ČZU, jenž je přesvědčen o tom, že za posledních deset patnáct let se lesnická komunita poučila z minulosti a jde správným směrem.

„Mezi hlavními prioritami zaznělo, že se bude potřeba věnovat obnově lesa a jeho pestrosti, hodně bychom měli vnímat jeho ochranu v současné době probíhajících klimatických změn. Mě osobně zaujala oblast týkající se inovací a nových technologii v lesnictví. Hodně si myslím, že je to i o vyváženosti lesnictví, myslivosti, vodohospodářství. To jsou všechno oblasti, které také zazněly,“ shrnul za sebe zasedání hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček, který nad akcí převzal záštitu.

Odborné setkání však nebylo pouze o konferenci, ale také zahrnovalo dvě exkurze. Z Hradce Králové se účastníci setkání přesunuli do Týniště nad Orlicí, kde navštívili Semenářský závod Lesů České republiky, který má za sebou už více než padesátiletou tradici a má naprosto zásadní význam pro obnovu lesů. Z úst ředitele závodu Miloše Pařízka nejprve slyšeli něco o činnosti a aktivitách tohoto státního podniku, který ovšem slouží i pro potřeby ostatní odborné lesnické veřejnosti a podniky. Při prohlídce provozu pak vzal ředitel vzácné hosty do zbrusu nové laboratoře, která svým vybavením dosahuje velmi vysoké úrovně. Z dalších špičkových „strojů“ jim ukázal optickou třídičku osiva a zavedl je i do mrazicích boxů, které slouží k uskladnění semínek. Celkově v semenářském závodu disponují více než třiceti druhy osiva.

Zatímco tady odborníci poznali místo, kde se dá říct, že začíná život stromů, v rámci druhé exkurze měli možnost nahlédnout tam, kde se dřevo zpracovává a stává se z něj materiál, který člověka obklopuje v každodenním životě. Přesunuli se totiž do Třebešova, malé vesničky pod Orlickými horami, kde sídlí společnost MATRIX. Její celý příběh, který už trvá více než třicet let, vlastně dřevem začal. Ředitel divize WOOD Martin Mandys provedl návštěvníky areálem a jednotlivými úseky na zpracování dřeva včetně hlavní zastávky v pilnici. „Celý program setkání byl velmi zajímavý, protože byl laděný více směry. A zvláště tento poslední bod byl velmi zajímavý, protože jsme měli možnost naživo vidět, co je to uzavřený cyklus zpracování dřevní suroviny,“ poukázal Ján Marherfka, generální ředitel Lesů Slovenské republiky.

„Firmu MATRIX považuji za významný subjekt ve zpracování dřeva. Máme už společné projekty, ale tady jsem byl poprvé a moderní areál mě zaujal, stejně jako přístup zaměstnanců. Jejich nadšení prezentovat to, co dělají, jakým způsobem se chtějí rozvíjet dál a jaký mají vztah ke své práci, to je podle mě v současné době významná záležitost,“ uvedl rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš. „Dřevo je materiál, který nás provází od kolébky až po rakev, když to řeknu takhle ošklivě. A zaslouží si pozornost,“ dodal.

Z prohlídky provozu pak Libor Burian pozval své hosty ještě do velké síně s mysliveckými trofejemi, kde byla dvěma prezentacemi zakončena oficiální část setkání. O „svém“ Dřevocentru, které je jednou z částí firmy MATRIX, se tam rozhovořil ředitel Martin Konvalina. Po něm prokurista společnosti Jakub Kaloč představil budoucnost holdingu a novou velkou výzvu tzv. MATRIX House, kdy celý koloběh firmy vyústí až ve vznik vlastní konstrukce dřevostavby rodinných domů. První domy z projektu by se měly objevit na jaře 2025 a v Třebešově věří, že se budou nabízet nejen v naší republice.

„Celé setkání mělo mimořádný význam ve smyslu, že se podařilo identifikovat potřeby vědy, výzkumu a vzdělávání, které obor a odvětví mohou významně posunout, zpropagovat a přiblížit nejen odborné veřejnosti, ale i laické a společnosti jako celku,“ prohlásil na závěr generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.