Sobota

20. dubna 2024

Nyní

Zítra

Svátek má

Trocha nostalgie Hradečáky určitě nezabije – 5. díl

22. 5. 2023

page.Name
Trocha nostalgie Hradečáky určitě nezabije - tak se jmenuje nový vzpomínkový seriál publicisty a hradeckého patriota Slávka Trávníčka. Zavzpomínejte spolu s ním na restaurace, vinárny, jiné podniky i místa a také na další zajímavé osobnosti z Hradce a jejich zážitky. Tentokrát si můžete připomenout legendární hotel Černigov.

Generace, které zažily největší slávu hradeckého hotelu Černigov, si určitě ještě po tolika letech vzpomenou na podnik, který dělal čest celému našemu městu a kam Hradečáci tak rádi chodili. Hotel Černigov se začal stavět v roce 1968 podle návrhu arch. Jana Zídka a slavnostně byl potom otevřen 8. prosince 1975. Původně se měl jmenovat Regina a všechny potřebné věci jako příbory, ubrusy, sklo a další náležitosti byly již připraveny pro otevření nového hotelu. Název Regina se ale asi nelíbil tehdejší politické reprezentaci našeho města. Na poslední chvíli se vše rychle změnilo a hotel dostal název Černigov po stejnojmenném ukrajinském městě, se kterým měl Hradec Králové v té době družbu.

Budova Černigova měří 55 m a stejně jako hradecká lízátka na fotbalovém stadionu v Malšovicích se stala svojí výškou symbolem města Hradce Králové. Vedení Restaurací a jídelen bylo na otevření tohoto luxusního hotelu dobře připraveno a hned od samého začátku zde pracovali jen ti nejlepší odborníci v gastronomii a pohostinství. Když se hotel v prosinci 1975 otevíral pod skvělým ředitelem Josefem Ulíkem, přišli číšníci a kuchaři z Prahy, Liberce i odjinud, protože dostali ubytování v Alessandrii, která sloužila asi půl roku jako ubytovna pro jejich rodiny. V krátké době potom dostali byty od Restaurací a jídelen na Moravském předměstí. Tak se tam postupně sešel výkvět východočeské gastronomie, který poté přešel do hotelu Černigov. Když potom některý z nich v hotelu skončil, byt prodal a odešel pracovat jinam. To zdravé jádro ale zůstalo a hotel fungoval skvěle dál.

Do Černigova v té době jezdili hosté z celé naší republiky i ze zahraničí. Byl to ve své době nejen v našem městě podnik s velkým P, kde naprosto exceloval a vládnul jeho ředitel pan Josef Ulík. Tento hotel měl dlouhá léta právě pod jeho vedením vysokou úroveň a renomé. Pan ředitel Ulík přišel z Bašty na bývalém Gottwaldově náměstí, a ač byl nestraník, stal se tu ředitelem, což bylo v době tuhé normalizace u nás naprosto nemyslitelné. Právě on dal hotelu ten správný řád a Černigov za jeho vedení doslova kvetl a prosperoval. V době jeho největší slávy zde pracovalo až 200 zaměstnanců. Bylo zde i učňovské středisko pro obor číšník-kuchař a pod vedením zkušených pracovníků Černigova, jako např. Petra Holaty, se učňové připravovali na své budoucí povolání. Dodnes na tato léta zaměstnanci i bývalí učňové vzpomínají a považují si za čest, že mohli v tomto hotelu pracovat.

Panovala tam naprostá kázeň všech pracovníků hotelu, a kdo toto nerespektoval, nemohl tam pracovat. Jen tak pro zajímavost, zaměstnanci měli přísný zákaz od vedení navštěvovat např. vinárnu nebo kavárnu ve 14. poschodí, kde hrála živá muzika a tancovalo se tam. Samozřejmě se stávalo, že tam někteří zaměstnanci také zavítali, ale bylo to vždy se souhlasem vedení hotelu. Ředitel Josef Ulík si účelně vybíral ty největší odborníky do vedoucích funkcí vrchních číšníků. Právě proto tu vše fungovalo a zaměstnanci hotelu si cenili toho, že pracují v tomto věhlasném podniku. Kdo byl v té době zaměstnancem Černigova, musel být spolehlivým pracovníkem a profesně na výši. Úspěšného ředitele Josefa Ulíka potom nahradil v dalších letech Josef Šinták.

Do Černigova se chodilo v hojném počtu na obědy, na večeře a kuchyň tohoto podniku byla vyhlášená. Zejména díky jejímu personálu, kde postupně šéfovali tito kvalitní šéfkuchaři. Byli to pánové Rudolf Přibyl, kterého potom vystřídal Petr Doubrava, a dále Vláďové Lochman a Kadečka. Byli to všichni fachmani a uměli. V jídelně se potom postupně vystřídali jako šéfové tyto osoby – Radek Janeba, po kterém přišel Petr Holata, Václav Rak, František Charvát, Vlastimil Matouš, skvělá a oblíbená Eva Drahoňovská a řada dalších, jako např. nepřehlédnutelný vrchní Jan Pacák, rovněž stará a dobrá škola. Jen tak pro zajímavost, pan Pacák byl velkým příznivcem hradeckého fotbalu.

Pamětníci si jistě také vzpomenou, když chodili do kavárny na kvalitní kávu, že je tam obsluhovali pánové Vláďa Louženský, šéf kavárny, jeho zástupce Vlastimil Machač, pozdější šéf kavárny byl také mezi hosty známý Gejza Pazstor a jako zástup tam fungoval Stanislav Novák. Jako číšníci tam též pracovali táta a syn Šrajtrovi a Roman Žák, který nakonec strávil v tomto podniku neuvěřitelných 35 let. V Snack baru šéfovala paní Jaroslava Hamrlová a působily tam také Lída Kuchařová, Pěva Králová ze Špindlerova Mlýna a Jarča Rýdlová.

Seriál Trocha nostalgie Hradečáky určitě nezabije

Podívejte se i na předchozí díly seriálu Slávka Trávníčka:
1. díl
2. díl
3. díl
4.díl

Dole u bazénu byla restaurace III. cenové skupiny, kam se také ve velkém množství chodilo na obědy nebo na něco dobrého k pití. V letním období se tam venku pořádaly i módní přehlídky. Jako obsluha tam pracovali číšníci Oldřich Jiran jako šéf, František Dvořák, Jiří
Šulc, Petr Líbal, pozdější vedoucí, a samozřejmě řada dalších. V této restauraci také krátce po vyučení pracoval číšník Richard Trávníček, který na toto období v Černigově rád vzpomíná i po letech, a jak říká, od těchto person jako byli pánové Holata, Šulc a Líbal, jsem se toho tam hodně naučil. 

V hotelu dále působili údržbáři, pokojské, hospodyně, administrativní pracovníci-pracovnice, namátkově např. paní Iva Hronová, Jitka Soukupová, Jitka Šmídová, Zdena Trávníčková, Julie Lhotáková, a vše to tam stejně jako v jiných odděleních skvěle fungovalo. Jako údržbář hotelu zde také dlouhá léta byl zaměstnán pan Jindřich Hrubý. Do hotelu Černigov jezdilo na nocleh hodně hostů i ze zahraničí, a tak i služba v recepci dole v přízemí byla velice náročná. Jako šéf ubytování atd. zde působil František Croitor (pozdější ředitel Alessandrie), dále dámy v recepci Věra Cmerová (pozdější vedoucí), Hana Klusáčková, Eva Petrová a další.

Za celou dobu tohoto věhlasného hotelu se zde ubytovala celá plejáda známých a slavných lidí z celého světa. Bylo jich tolik, že je složité, kým tedy začít. Byl zde ubytován např. známý a populární francouzský šansoniér Gilbert Bécaud, který měl v Hradci Králové na zimním stadionu své vystoupení. V dubnu 1994 se zde uskutečnilo setkání našeho prezidenta Václava Havla s dalšími prezidenty evropských zemí – Richard von Weizsäcker z Německa, Thomas Klestil z Rakouska, Milan Kučan ze Slovinska, Árpád Göncz z Maďarska, Michal Kováč ze Slovenska a Lech Walesa z Polska. Do hotelu Černigov také jezdili na nocleh naši přední umělci a sportovci. Největší osobností, která strávila noc v hotelu Černigov, byl ale papež Jan Pavel II. a to byla jak pro naše město, tak i pro tento hotel veliká událost.

Další vyprávění o nezapomenutelném hotelu Černigov si můžete přečíst v červnových Salonkách.

Slávek Trávníček