Zvony jsou věčný nástroj, říká biskup hradecké husitské církve Pechanec

„Tento propagátor zvonohry tehdy přišel s myšlenkou, že by klasická koncertní zvonohra mohla být umístěna do věže objektu Sboru kněze Ambrože, jehož autorem je proslulý architekt Josef Gočár. Navíc s určitou nadsázkou řekl, že by Gočár určitě o zvonohře přemýšlel, protože se do věže báječně hodí,“ vrátil se do minulosti biskup hradecké husitské církve Pavel Pechanec.

Tato myšlenka se ujala díky emeritnímu biskupovi Štěpánu Kláskovi a byl tak osloven mistr zvonař Petr Manoušek, jenž má dílnu v Assenu v Nizozemsku, které je Mekkou zvonoher, kde je tento nástroj poměrně běžný. Na začátku se podařilo zakoupit první velký, 250 kilogramů těžký zvon nazvaný Hradec Králové. Postupně bylo v této dílně odlito dalších 49 zvonů se stejným počtem srdcí, vyrobená částečná mechanika pro hradecký koncertní nástroj včetně klaviatury. Loni v červnu se začaly dělat úpravy ve věži pro umístění zvonohry.

Součástí tohoto bohulibého projektu je veřejná finanční sbírka. „Do současné doby jsme utratili zhruba 5,5 milionu korun s tím, že nám nyní výrazně finančně pomohly kraj a město. Ještě ale budeme potřebovat zhruba dva až tři miliony korun na rozmanité technické věci, které se zvonohrou souvisejí, a máme v plánu zakoupit malý trenažér, aby se případní hudebníci mohli na ni naučit hrát. Jsme předběžně domluveni s pedagogickou fakultou, že by to vyzkoušeli studenti. Chceme také spolupracovat se zmíněným Radkem Rejškem,“ prozradil biskup. Dřevěná klaviatura bude ve věži umístěná na nové podlaze, nad ní bude konstrukce, kde bude v několika řadách zavěšeno všech padesát zvonů.

Jednotlivé zvony byly kromě prvního pojmenovány po významných osobnostech, které zanechaly výraznou stopu v dávné či nedávné české historii. Podle biskupa Pechance mohou prostřednictvím zvonů v dobrém slova smyslu opět rezonovat. Při výběru jmen pro zvony se tedy procházelo českou historií. Jeden ze zvonů například nese jméno knížete a světce svatého Václava, na dalších jsou zastoupeny klíčové postavy husitských dějin, jako Jan Hus či Jan Žižka. Zvony jsou pojmenovány i po několika důležitých ženách, třeba svaté Anežce České nebo svaté Ludmile. Z 20. století nechybí jména Milady Horákové, Jana Palacha a kazatele Přemysla Pittera.

„Máme představy o koncertech, kdy by se zvonohra propojila s varhanami či dechovými nástroji, aby došlo k synergii mezi věží a zbývajícím areálem. Zvonohra bude nejen novinkou, ale zároveň i raritou. Naši touhou také je, abychom zde měli umístěn automat, který nám dvakrát denně zacinká melodie, kterou by se proměňovaly podle církevního roku. Na Velikonoce by zněla jiná melodie než třeba o Vánocích,“ přiblížil Pechanec.

A kdy má v plánu zvonohru rozeznít? „Pokud půjde vše dobře a seženou se další peníze, měl by být tento český unikát slavnostně uveden do provozu prvním koncertem v roce 2025, kdy se bude slavit 800 let města Hradec Králové. „Zvony jsou věčný nástroj, který má nádhernou uklidňující atmosféru. Věřím, že královéhradecká zvonohra bude přinášet radost a dobrou harmonii. Doufám, že na ni nebudou Hradečáci náležitě hrdí, pyšní a bude je těšit. Zvonohra může být jedna z dalších perliček, které budou stát za to, aby byl Hradec Králové ještě více navštěvován a stálo za to v něm žít,“ dodal biskup Pavel Pechanec.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Hynek Šnajdar