Rada v Hradci oživil kariéru a útočí na svůj střelecký rekord

Do Hradce Jakub Rada, tvůrce hry s vytříbenou kopací technikou, dorazil v lednu 2020. Tehdy mu v Bohemians oznámili, že o jeho služby už nestojí. Na vině bylo také zranění kolena. Rodák z Prahy, jehož bratr Tomáš si také zahrál ligu, se však na východě Čech vrátil do výtečné formy a už na jaře přispěl k postupu mezi elitu. Na podzim ve FORTUNA:LIZE rozhodl utkání proti Plzni (1:0), dále se trefil proti Teplicím (3:0) a naposledy dal gól Mladé Boleslavi (2:3).

Vítěznou trefu proti plzeňské Viktorii věnoval manželce k narozeninám. „Bez mojí ženy a celkově bez rodiny už bych fotbal asi nehrál. Obrovsky mě podporují,“ řekl Rada. „Ale po Boleslavi si ze mě dělali srandu, že prý dávám góly jen, když má někdo v rodině narozeniny. Pro změnu kulatiny teď slavil táta,“ dodal s úsměvem bývalý reprezentant.      

Po třinácti kolech je Hradec v tabulce šestý. I když před sezonou jste vyhlašovali, že nechcete hrát jen o záchranu, je pro vás hráče tohle umístění překvapením?  
Asi se dá slovo překvapení použít. S největší pokorou musíme uznat, že v takhle vysoké postavení jsme nedoufali. A když k tomu ještě přidáme, že jsme si z některých zápasů neodnesli vítězství, viz inkasovaný gól v poslední minutě s Jabloncem či remíza v Karviné, kde jsme byli jasně lepší, tak jsme na tom mohli být ještě lépe. Na druhou stranu musíme přiznat, že byly zápasy, v nichž se k nám přiklonilo štěstí. Celkově si myslím, že naše postavení je zasloužené. V lize jsme si nastavili nějakou laťku.

Pravdou ale je, že kromě první Plzně, jste neporazili žádný český top tým. K nim řadím i Mladou Boleslav, s níž jste v posledním utkání prohráli 2:3. Co vám ještě chybí k tomu, abyste poráželi i přední mužstva?
Takové zápasy jsou hodně o zkušenostech a já si myslím, že my jsme v těchto utkáních kolikrát dostali lekci z naivity. Po zápase pak všichni hovořili o tom, jaký sympatický výkon jsme podali a tak dále, a my přitom dostali čtyři góly. Příkladem je zápas na Spartě (0:4), kdy jsem měl značnou část utkání z naší hry dobrý pocit, ale pak jsme během pěti minut nakupili vzadu chyby a takhle kvalitní soupeř to samozřejmě potrestá. Musíme se naučit ustát tlak, těžké situace, a když si kupříkladu na Spartě vytvoříme tři šance, tak alespoň jednu musíme proměnit.

Každopádně jste oživením ligy. Musíte coby jeden z nejzkušenějších hráčů krotit euforii v týmu?
Není třeba nic krotit. Přehnaná euforie není. Určitě panuje dobrá nálada, což je v pořádku, ale že bych v týmu cítil nižší tréninkovou morálku, nebo něco takového, to určitě ne. Víme, že se musíme dál poctivě připravovat, protože týmy už zjišťují, že nejsme nějací kluci z druhé ligy a dávají si na nás větší pozor. Bylo by skvělé udržet stávající umístění.

Ověřit si svoji sílu budete mít příležitost ještě do konce podzimu. Sérii zápasů s převážně silnými protivníky začnete s Ostravou a dále vás čeká Olomouc, Karviná, Liberec, Slovácko a Sparta. Souhlasíte, že tohle budou zápasy pravdy?
Je to tak. Pokud část z uvedených zápasů zvládneme, tak to znamená, že se udržíme v horních patrech tabulky a ukážeme, že tam patříme a že naše výsledky nebyly náhodné. Souhlasím s tím, že tito soupeři nám nastaví určité zrcadlo.

Pojďme k vám. Před sezonou vám řada lidí z fotbalového prostředí nevěřila. Říkala, že na ligu už nemáte. I kvůli vašim předchozím zraněním. Je pro vás teď zadostiučiněním, že jste výbornými výkony všem ukázal, jak se mýlili?
Jsem rád, že se mi podařilo tahle tvrzení vyvrátit a daří se mi. Všude jsem slýchával: Rada už na to nemá... To nebylo příjemné. Teď si to užívám. Ale zadostiučinění cítím hlavně u sebe, ve svém nitru, že jsem to nezabalil, když mě trápila zranění. Beru to jako odměnu za tvrdou práci, kterou jsem musel po těch všech rekonvalescencích absolvovat a tehdy už jsem byl fakt ve stavu vnitřní zlomenosti. Jenže jsem to nevzdal, tady v Hradci jsem zase přičichl k lize a k dobrým zápasům. A že se mi povedlo dát i nějaké góly, to už je úplně nadstavba.

Netěší vás vaše výkony ani vůči Bohemians, odkud jste jako nechtěný přišel do Hradce?
Odchod z Bohemky mě mrzel nejvíc, to je pravda. A není to tak dávná historie. Třeba to teď někteří lidé vidí. Tehdy jsem byl po zranění, ale byl jsem přesvědčený o tom, že když zůstanu zdravý a dostanu chvíli času a prostoru, tak se dokážu odvděčit solidními výkony. Jsem rád, že jsem si sám sobě nelhal. Věřil tomu. Díky Hradci, kterému musím poděkovat, jsem tu šanci dostal. Doufám, že nyní vloženou důvěru klubu vracím.

Na podzim jste Hradci splatil důvěru třeba v duelu s favorizovanou Plzní (1:0). Zápas jste rozhodl krásnou střelou do horního rohu. Gól jste potom věnoval manželce k narozeninám. Jak jste to oslavili?
Oslavili jsme to náramně. (úsměv) Gól jsme docenili o to víc, že Plzeň až do zápasu s námi v lize neztratila ani bod. Oslavili jsme to hodně, protože to souvisí i s předchozími otázkami. Já už jsem v té době, když jsem byl dole, měl opravdu pochmurné myšlenky, zvažoval jsem i konec kariéry. A najednou jsem mohl hrát proti Plzni a dokonce vstřelit vítězný gól. V tohle už jsem moc nedoufal. Spíš jsem se viděl někde ve druhé lize.

Po Plzni jste dal gól Teplicím a naposledy Mladé Boleslavi, kdy jste se chytře trefil z trestného kopu. Co vám na vaše výkony říká žena? Chválí vás, že zrajete jako víno?
Něco v tomhle smyslu mi říká. Manželka mě chválí moc. Jsem jí za to vděčný. Hlavně za její obrovskou podporu. Bez mojí ženy a celkově bez mé rodiny už bych asi fotbal nehrál. A po Boleslavi si ze mě dělali srandu, že prý dávám góly jen, když má někdo v rodině narozeniny. Pro změnu kulatiny teď slavil táta. (úsměv)

V době, kdy vám vaše výkony vynesly i pozvánku do reprezentace, jste v dresu Bohemians a Mladé Boleslavi vstřelil v sezoně nejvíce pět branek. Útočíte na svůj rekord?
Tohle mě ani nenapadlo. Spíš už se soustředím na to, abych nějaký gól vymyslel přihrávkou ze zadních pozic. A paradoxně jsem na podzim žádný gól nepřipravil, ale tři jsem dal. Nějak se to obrátilo. Bylo by hezké na stará, tedy spíš starší kolena si ještě vylepšit sezonní maximum. (úsměv)

Chvála na vás jde ze všech stran, ale někdy vyznívá dvousečně ve stylu: Rada sice už moc neběhá, ale dobře čte hru a pořád to má v noze. Jak se vám to poslouchá?
To je pravda. Většinou to všichni spojují s běháním. Ale já si přitom nemyslím, že bych běhal málo.  Jednak je to o typologii a samozřejmě už to není v takové intenzitě než u mladších kluků. Ale na hřišti to tak působí. Souhlasím s tím, že to vyznívá prapodivně, ale už jsem si na to zvykl a zasměju se tomu. (usmívá se)  

Ve čtyřiatřiceti letech jste ve věku, kdy mladší kluci ve fotbalové kabině takhle staré spoluhráče oslovují dědku. Také vám to říkají?
(smích) Už jsem to slyšel mockrát, že už na to ani nereaguji. Je to takový dobrý humor v rámci kabiny. Teď už mi to nevadí, ale pamatuji si, když jsem byl před třemi lety v Trnavě, tak mi tam kondiční trenér také říkal dědku. Tehdy mi to vadilo. Říkal jsem si, že v jednatřiceti letech je na to ještě brzy. Ale teď už je to asi na místě.

Z hradeckého mužstva jste nejstarší. Občas si mladíci asi neodpustí nějaký ten vtípek na vaši adresu, ale jinak parta v kabině je vaší předností. Souhlasíte?   
Určitě. Tohle je jeden z důvodů našeho úspěšného období. Tým je nějakou dobu pohromadě a po lidské i fotbalové stránce jsme si sedli, rozumíme si. Jinak mladí hráči si samozřejmě dělají srandu, ale je to právě v rámci dobré kultury v kabině. Snažím se mladším klukům všemožně pomoct, slovně, řízením na hřišti i svými výkony. Kabina je výhodou Hradce, funguje suprově.

Jiří Tůma
jirka@salonkyhk.cz
Foto: Luboš Lorinc/fchk.cz, Lubomír Douděra