Piták o trénování fotbalistek ve Slavii. Byl to skvělý krok, říká

V létě dostal nečekanou nabídku a přijal ji. Bývalý reprezentant Karel Piták, který do velkého fotbalu vkročil v Hradci Králové, se stal trenérem fotbalistek Slavie Praha, tedy v klubu, v němž v minulosti působil. „Je to zajímavá práce a považuji to za skvělý krok,“ říká dvaačtyřicetiletý mistr Evropy do 21 let z roku 2002, který působil mimo jiné například v rakouském Salzburku. Fotbalistky na podzim dovedl do základní skupiny Ligy mistryň. Hradecký rodák se v prosinci zúčastnil Charitativního turnaje osobností v Třebši.   

V létě jste se stal trenérem ženského týmu Slavie Praha. Jak hodnotíte první půlrok?
Řekl bych, že je to hodně zajímavá práce. Je to sice něco jiného, ale za první půlrok jsem velmi spokojený. Je super, že jsme postoupili do Ligy mistryň, kde jsme odehráli atraktivní a těžké zápasy, které holky posouvají výkonnostně dopředu.

Dovedl jste si někdy představit, že budete trénovat ženy?
Ani ne. (úsměv) Ale v létě přišla tahle nabídka, u dorostu a mládeže všeobecně už jsem byl dlouho, tak jsem neváhal, přijal jsem ji a musím říct, že to byl skvělý krok.

Jaký největší poznatek či rozdíl od mužského fotbalu jste si z působení u žen zatím odnesl?
U holek hodně rozhoduje hlava, sebevědomí, aby se nebály hrát. Pracujeme na tom, u některých se nám to ještě úplně nedaří, ale věřím, že to postupně dostaneme nahoru. Tohle je podle mě největší rozdíl. Samozřejmě i fyzická stránka je na jiné úrovni, ale musím říct, že holky zase vždycky jedou na sto procent, ať je to trénink nebo zápas.

Na podzim jste dosáhli obrovského úspěchu, když jste se Slavií postoupili přes islandský Valur poprvé do základní skupiny Ligy mistryň. Ve skupině jste vyzvali německý Wolfsburg, rakouský St. Pölten a italský AS Řím. Jaký z toho máte dojem?
Je to úplně jiné tempo než v české lize. Bohužel se nám zranily tři důležité hráčky, v minulém zápase se St. Pöltenem se k nim přidala i Tereza Szewieczková, takže jsme byli bez čtyř hráček. Bylo to pro nás hodně těžké, ale myslím si, že jsme to odehráli velmi slušně. Konečně jsme si připsali i první bod ve skupině. Za to jsem rád a věřím, že na poslední zápas s AS Řím, který se hraje 22. prosince, budeme v silnější sestavě, dvě tři hráčky se dají do kupy a mohlo by to být zajímavé.

Jak ve Slavii vnímá klubové vedení Ligu mistryň na rozdíl od mužské milionářské soutěže?
Vedení tím žije, šéf klubu Jarda Tvrdík byl na zápasech, chodí i do kabiny holky povzbudit. Celé je to zajímavé.  

Zahrajete si na tréninku s děvčaty?
Občas ano, ale málo. (úsměv)

Sám jste hrál ligu a působil i v zahraničí. Kam až jdou herně posunout fotbalistky?   
Myslím si, že na technických věcech se dá hodně pracovat. Hlavně mladé holky, které máme v týmu, udělaly za ten půlrok velký posun. Máme kde brát i v mládeži. Například Kristýna Růžičková, když jsme přišly, tak bychom vůbec nečekali, že dá historicky první gól Slavie v základní skupině Ligy mistryň, a že podá takový výkon. Je jednou z hráček, která udělala velký posun.

Do velkého fotbalu jste vkročil v Hradci Králové. Co říkáte na současné výkony Votroků?
Druhou sezonu se pohybují v tabulce nahoře a k tomu hrají i slušný fotbal. A teď přijde to, na co se každý Hradečák těší, že se dostaví nový stadion a jak to sleduju, bude fakt krásný. Tohle Hradec posune na úplně jinou úroveň.

Vy jste zažil starý Všesportovní stadion. Jakou na něj máte vzpomínku?
Stadion byl samozřejmě nefotbalový, kolem byla dráha, ale já na něm vstřelil svůj první ligový gól, takže na to nejde zapomenout.

Lákalo by vás někdy v budoucnu vést Hradec na novém stadionu jako trenér?  
Do budoucna by mě to určitě lákalo, protože jsem tady vyrostl, žil jsem tady jednadvacet let, mám tady rodiče, sestru, vazby k Hradci mám silné.

Jak vnímáte výsledky mužů Slavie?
Je škoda, že nepostoupili do jarní fáze evropských pohárů, ale v české lize se dotáhli na Plzeň, takže věřím, že na jaře za to vezmou a získají titul.

Přemýšlíte už teď, kam byste se chtěl trenérsky posunout?
Co přijde, to těžko ovlivníte, záleží na nabídkách. Na dva roky mám smlouvu u holek ve Slavii, k tomu studuji profi licenci, takže se nikam nechystám odejít. Dva roky tady určitě budu a pak uvidíme, co bude dál. Třeba zůstanu u holek ještě déle.

Našel jste se v trenéřině? 
Mě to chytlo už v době, když jsem ještě hrál ligu, poté, co jsem se ve třiceti vrátil z Rakouska. Tehdy už jsem začal trénovat syny na Xaverově. A už v tu dobu mě to chytlo, trénoval jsem přípravky a pak jsem jen přeskočil do Slavie k dorostu. Baví mě to a naplňuje.

V prosinci jste se zúčastnil Charitativního turnaje osobností v Hradci Králové, kde se vybírají finanční prostředky pro nadaci Sport Hradec Cup. Co říkáte této akci? 
Je to super akce. S Michaelem Nebeským, který je hlavou i srdcem nadace Sport Hradec Cup, dává do toho všechno, jsem chodil na základku, spolu jsme hrávali za žáky Hradce, známe se spoustu let. Když mi řekne, tak vždycky rád přijedu a přispěju na takovouhle věc. To, co tady dělá, to je pecka.  

Jiří Tůma
redakce@salonkyhk.cz
Foto: Lubomír Douděra