Pondělí

28. listopadu 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Pavlík si užívá návrat: Chci začít novou etapu své kariéry

4. 6. 2022

page.Name
Vítej, doma. Hokejový Hradec Králové přivítal svého odchovance, který už je v plné přípravě na novou sezonu. Čtyřiadvacetiletý útočník Radovan Pavlík se po dvou letech v Liberci a Kometě Brno vrátil do Mountfieldu, kde strávil celou svoji kariéru. Ale místo v kabině dostal jiné, po Ahti Oksanenovi, finském kanonýrovi. „Asi mi tady chtějí naznačit, abych vedl bodování," usmívá se.

Vrátil se do dobře známých míst. V Hradci Králové se narodil a v dresu Mountfieldu už jako poměrně mladý vstoupil do velkého hokeje, zahrál si za národní tým i za reprezentaci do 20 let, v níž zazářil na mistrovství světa. V sezoně 2018/19, kdy se extraligového týmu ujal trenér Tomáš Martinec, útočník Radovan Pavlík výkonnostně vylétl. Stal se oporou mužstva. Poté, co Martince nahradil kouč Vladimír Růžička, hokejový šikula uvadal, až to vyústilo v jeho odchod do Liberce a Brna. Po dvou letech je zpátky.

„Užívám si to tady. Co se stalo, to se stát mělo, patří to k hokejovému životu. Doufám, že to, co bylo za ty dva roky zpátky, už se opakovat nebude. Rád bych v Hradci navázal na úspěšnou sezonu," říká čtyřiadvacetiletý Pavlík, který se těší na fanoušky i na spolupráci s trenérem Martincem. Spolu na východě Čech vyhráli titul už v mladším dorostu.

Jak si užíváte návrat domů?
Užívám si to hodně. Hlavně rodina, taťka s mamkou, babičky jsou šťastné, že mě zase po roce vidí. To bylo takové milé. Jsem zpátky ve svém bytě, takže si to užívám. Je to moje rodné město a vím, kam se jít projít, vyčistit si hlavu. Je to super.

Podepsal jste dvoucestnou smlouvu, to znamená, že můžete hrát i v prvoligovém Kolíně. Věříte, že tam nebudete muset a prosadíte se rovnou do hradeckého týmu, kde se vám před vaším odchodem tolik dařilo?
Byl bych rád, kdyby tomu tak bylo. Dělám pro to maximum, abych se tady udržel, pomohl týmu a zároveň jsme měli výsledky.

O vaší případné roli v mužstvu tedy ještě nemáte jasno?
Rád bych začal tady, ale je to o mých výkonech. Budu dělat všechno proto, abych se tu udržel. A jakou bych měl mít roli? To se uvidí podle toho, až se tady sejdeme všichni, jestli si nás po jednom bude trenér tahat do kabiny a řekne nám, kdo jakou máme roli. Zatím to ještě nevím. Ale chci udělat všechno proto, abych v týmu zůstal a nějakou roli dostal.

Poslechněte si podcast: Kmoníček: Hvězdy nezaplatíme. Prezidentský pohár je obrovský úspěch

 

Před čtyřmi lety za prvního působení trenéra Tomáše Martince jste v Hradci patřil mezi opory týmu. Po příchodu kouče Vladimíra Růžičky jste se však pozvolna vytratil. Minulé dva roky v Liberci a Kometě Brno vám příliš nevyšly. Jak se zpětně díváte na tohle období?
Jak se říká, něco špatné je pro něco dobré. Beru to tak, že to, co se stalo, se stát mělo, patří to k hokejovému životu. Doufám, že co bylo za ty dva roky zpátky i ta loňská sezona, že se už opakovat nebude. Rád bych navázal na zmíněnou sezonu, která byla z mé strany úspěšná. A také na mistrovství světa dvacítek, kde se mi herně dařilo. Chtěl bych se k tomu všemu vrátit a na dva předchozí roky raději zapomenout, protože byly nepovedené.

A přinesly vám tyto dva roky i nějakou pozitivní zkušenost?
Jednak jsem měl možnost vidět, že v každém klubu se pracuje jinak. Každý se zaměřuje na něco jiného. Po životní stránce to bylo super v Liberci. V Brně to nevyšlo hokejově, nebylo to z mé strany optimální. Spíš si s tím člověk musel poradit v hlavě, že si to nesmíte připouštět a pracovat na sto, nebo lépe na sto deset procent, abych se dostal do sestavy. Pak jsem si v Brně promluvil s vedením, kde mi řekli, že ať to neberu nějak zle, ale že nebudu hrát. Věděl jsem, na čem jsem a pak už se to vyvinulo tak, že jsem se vrátil do Hradce.

Jak jste vnímal prostředí v Brně? Kometa je přední český klub, který má početnou obec fanoušků.
Když jsem tam přicházel, tak všichni říkali, jaká super atmosféra tam bude, ale byl covid, až potom, co se to otevřelo, tak fanoušci přišli, všichni byli natěšení. V Brně nám skvěle vyšla příprava, prohráli jsme snad jediný zápas, co si pamatuju. Ale pak to začalo v lize... Když se vyhrávalo, tak všichni fandili, byli spokojení, jenže když se prohrává, tak i v Brně to bylo jako všude, lidi jsou nespokojení, bučí, házejí všechno možný na led… Ani do města skoro nemůžete vyjít, protože lidi jsou na vás naštvaní, nadávají vám. V tomhle směru to bylo těžší. I když Brno je velké město, takže ty lidi nepotkáváte každý den jako třeba tady v Hradci.

Těšíte se na hradecké fanoušky?
Těším se. Když jsem do Hradce jezdil s Brnem, tak tu byla skvělá atmosféra, plný stadion. Klukům se dařilo, hráli na předních příčkách. Takže já se na tu atmosféru těším. Myslím si, že zase bude chodit plný barák a je to jen dobře pro hradecký hokej.

Jaké to pro vás bylo přijet do Hradce, kde jste vyrůstal, jako soupeř, ať již v dresu Brna či Liberce?
To bylo zajímavé, nebudu říkat, že ne. Těšil jsem se na to, ať už to bylo první rok v libereckém dresu, tak i teď první zápas v tom brněnském. Bylo pro mě hezké zase vidět hradecký stadion, zdejší lidi, i když, bohužel, nefandili mně, ale hradeckým klukům. Taťka si každý rok kupuje permanentku, chodí se na Hradec koukat, když jsem přijel s Brnem, tak říkal: Půjdu se podívat, ale nevím, komu fandit. (úsměv) Po zápase na mě počkal, prohodili jsme pár slov a na rok jsme zase měli vystaráno.

Je vám váš návrat příjemný i z toho pohledu, že tady máte kořeny, svoji rodinu, známé a lidé vás poznávají?
Návrat byl pro mě zvláštní a zároveň hezký. Vážil jsem si toho, že lidé v klubu i pořadatelé tady mi popřáli hodně štěstí, pozdravili jsme se, prohodili jsme pár slov. To bylo příjemné.

Máte v kabině stejné místo jako před svým odchodem?
Stejný flek v kabině nemám. Posunul jsem se o jedno místo doprava. Dřív tam seděl Oksanen, dostal jsem i parkovací místo po něm, takže nevím, co mám od toho očekávat… (úsměv)

Asi to, že máte být nejlepší z týmu v kanadském bodování. Fin Ahti Oksanen se stal nejproduktivnějším hráčem Mountfieldu v minulé sezoně...
Asi mi tady chtějí naznačit, abych vedl bodování...

Čtěte také: Po zranění se vrátil silnější. Hradec je velká výzva, říká Růžička

 

Jakými slovy vás uvítali trenér Tomáš Martinec a kapitán Radek Smoleňák?
S Radkem jsme si napsali pár vět, on psal, že se na mě těší, já zase, že se těším na něj. Až tady začne trénovat, tak prohodíme víc slov. On zatím netrénuje, má individuální přípravu. A s panem Martincem jsme byli v kontaktu už v průběhu, než jsem ještě podepsal smlouvu tady v Hradci. Říkal mi, že by byl rád, kdybych tady byl a že mě rád uvidí zase doma. Pan Martinec ví, co ode mě může čekat, ví, co mi vyhovuje a hradecký styl, který je založen na rychlosti, by mně mohl sedět. Takže se na to těším.

Trenér Martinec vás vedl už v dorostu. Vám se pod ním dařilo. Vyhovuje vám jeho bruslivý styl hokeje?
S panem Martincem jsme tady vyhráli už první mistrovský titul pro mladší dorost. Už tehdy měl tenhle svůj trend, nic neodcouvávat, jít do soupeře. I když se vyhrává, tak napadat, nezavřít se, nebránit výsledek. Pak si to přenesl i do dospělého hokeje. A co vím, kdy jsem po té úspěšné sezoně jezdil na reprezentační srazy, tak i kluci z jiných týmů říkali, že nejhůř se hraje proti nám, že pořád napadáme, že na ledě lítáme. A podle mě tohle je pro soupeře horší než se zatáhnout a bránit výsledek.

Je potom i náročnější příprava na sezonu? K napadání je třeba víc sil, než jen stát na modré čáře, popřípadě couvat.
Zajímavá otázka. V Brně tomu bylo jinak, hrálo se jiným stylem. Tam, když se nešlo napadat, tak se hráči zatáhnou a odcouvají to. Je to zase o tom, že šetříte síly v průběhu zápasu. Ale také záleží na tom, s jakým soupeřem hrajete. V Hradci je právě tahle suchá příprava udělaná na to, abychom vydrželi celý zápas presovat a napadat. A teď ještě k tomu máme utkání v Lize mistrů, zápasů bude dost, tak musíme být natrénovaní.

Jak zvládáte přípravu?
Cítím se super. Tréninky jsou náročné, ale suchá příprava k hokeji patří. Je to nejnáročnější část, ale i suchou přípravu si užívám.

Co je pro vás nejhorší?
Asi AirBike. To je kolo a zároveň zabírají ruce. Tam to trošku nezvládám. (úsměv)

Můžete porovnat, jaká je příprava v Hradci a jakou jste zažil například v Brně?
Záleží na kondičním trenérovi. Každý má přípravou jinou, má svoje cvičení a zaměřuje se na něco jiného. Tady v Hradci se víc běhá, v Brně se třeba vůbec neběhalo. Tam to bylo založené na kondičních cvičeních, na strongmany, že taháte saně, házíte medicimbaly, různě se přitahujete a podobně. Tady máme běhy, AirBike... Je to něco jiného. A ještě jsou tady hry, ty v Brně vůbec nebyly.

Už jste to zmínil. Letos vás čekají i zápasy v Lize mistrů. Ve skupině máte Frölundu, Eisbären Berlín a Grenoble. Co pro vás tato evropská soutěž znamená?
Je to atraktivní soutěž. Utkáme se s kvalitními zahraničními týmy, máme švédský, německý a francouzský tým. Podle mě to je silná skupina. Bereme to vážně, chceme postoupit, ale konkrétní cíle v Lize mistrů nám vedení klubu ještě řekne. Ale teď, když si vzpomenu na finále Ligy mistrů tady v Hradci, tak to byla pohádka a je jen škoda, že se to nedotáhlo do vítězného konce, protože lidi, jak nás podporovali i při zápasech venku, by si vítězství v téhle soutěži zasloužili. Rozhodně se všichni na to těšíme.

Na parádní atmosféru vzpomínal i Radek Smoleňák. Říkal, že by ji rád ještě jednou zažil. Je to i váš případ?
Určitě. Z pohledu klubu jsme dřív Ligu mistrů moc hrát nechtěli. Ale v té zmíněné sezoně si lidi zápasy užívali, jezdili za námi ven. Myslím si, že i teď budeme mít velkou návštěvu při venkovních zápasech. Lidé si to chtějí užít, chtějí se podívat i do měst našich zahraničních soupeřů. Navíc když to jsou takhle atraktivní zápasy se silnými týmy.

Kdybyste mohl na závěr shrnout váš návrat do Hradce. Co vám už přinesl a co si od něho slibujete?
Nabilo mě to, srovnal jsem si to v hlavě, cítím se lépe a těším se na to, co tady bude. Jak jsme se už bavili, dostal jsem dvoucestný kontrakt, ale já se koukám jen dopředu a chci být tady v Hradci. Nechci si připouštět v hlavě, že to bude jinak. Když to ale bude Kolín, tak holt pomůžu Kolínu. Ale beru to tak, že mě to v Hradci zase nastartuje. Chci začít novou etapu své kariéry.

 

Jiří Tůma
jiri.tuma@salonkyhk.cz
Foto: Stanislav Souček/mountfieldhk.cz