Teplo je důležité. V budoucnu musí uhlí nahradit plyn a odpady

Speciálním hostem, který nám pomůže porozumět chystaným změnám v EOP, je paní Romana Zadrobílková. Historicky první žena, jež byla jmenována na pozici výkonné ředitelky v Elektrárnách Opatovice. Paní ředitelko, vítejte a děkuji, že jste si našla čas.

Nedá mi to se vás nezeptat, jak vnímáte svou roli jako ženy ve funkci výkonné ředitelky elektrárny?
Je to pro mě velká zodpovědnost, ale i příležitost se stále učit. Věřím, že můj příklad může inspirovat další ženy k tomu, aby se neobávaly vstoupit do dříve jen mužských oborů. Myslím, že spojení mužských a ženských silných stránek a vzájemné sdílení zkušeností a dovedností může vést k lepšímu týmovému výkonu a kreativitě. Energetika je fascinující oblast a já jsem hrdá, že společně se svými spolupracovníky mohu přispívat k jejímu rozvoji a zároveň tak pootvírat dveře pro další ženy, které projeví zájem.

Elektrárny Opatovice jistě všichni znají, jak byste je popsala v několika větách vy?
Elektrárny Opatovice opravdu vnímám jako tepelné srdce, které tepe pro celý region. Naším denním chlebem je výroba hlavně tepla společně s elektrickou energií. Teplo od nás proudí do více než 63 tisíců domácností, do škol, nemocnic a dalších míst, kde na nás spoléhají.

Jak se vám daří, v této nelehké době, udržet své zákazníky takzvaně na své straně?
My v EOP si velmi potrpíme na tradici spojenou s kvalitou služeb. Naši odběratelé jsou již zvyklí na pohodlné dálkové vytápění, které mají bez starostí. Nastupující generace naopak oceňuje výhody centralizovaného vytápění, kdy je hlavní zdroj tepla profesionálně řízen, a dopady na životní prostředí spojené s výrobou energií jsou díky naší neustálé modernizaci a odbornému provozu minimalizovány.

Vaše společnost se intenzivně zabývá přechodem od uhlí k alternativním zdrojům energie. Jaké jsou hlavní výzvy, kterým čelíte?
Všichni výrobci energií, včetně nás – tepláren –, musí nahradit uhlí jiným palivem a technologiemi, které napomohou ke zlepšení životního prostředí. Jednou z největších výzev je nalezení optimálního mixu zdrojů a paliv, který by byl nejenom efektivní, ale také šetrný k životnímu prostředí. Skupina EPH, do které naše elektrárna spadá, se zavázala opustit uhlí a zcela ho nahradit do roku 2030. Je před námi tedy nelehký úkol v podobě zajištění potřebného množství energie za dostupné ceny pro naše zákazníky.

Jaká je budoucí tvář elektrárny a jakou roli v ní hraje ZEVO?
Abychom mohli splnit závazek a od uhlí zcela odejít, je potřeba dnešní výkon z uhlí vhodně nahradit. Větší část (70 %) stávajícího výkonu se nám podaří nahradit technologií na zemní plyn. Maximální množství zemního plynu, který je pro EOP k dispozici, však nepokryje vše. Zbývající výkon musíme nahradit jinak. Zde je důležitá role doplňkových zdrojů, jako je právě ZEVO, které využije energii skrytou v dále nerecyklovatelných odpadech z černých popelnic. Bez doplňkových zdrojů je zejména dodávka tepla v potřebném množství v ohrožení.

Když se řekne ZEVO, mnoho lidí spíš slyší spalovna. Je v tom nějaký rozdíl?
My v EOP neplánujeme vybudovat klasickou spalovnu, ale ZEVO. V tom je možná ten zásadní rozdíl, který obyčejný člověk, jenž není zběhlý v oblasti energetiky či nakládání s odpady, jen těžko rozlišuje. Ale to je pochopitelné. Rozdíl mezi klasickou spalovnou a energetickým využitím v ZEVO definuje zákon. Zatímco běžná spalovna slouží pouze k likvidaci odpadů, ZEVO vyrábí z našich odpadů tepelnou a elektrickou energii.

Jak jsou vaše plány se ZEVO vnímány okolím?
Na projektu ZEVO pracujeme více než pět let a během této doby vnímáme významný posun v pozitivních reakcích lidí. S blížícím se termínem konce skládkování se častěji objevuje realistický pohled nejen na odpadovou problematiku, ale i na projekt ZEVO samotný. Dá se tedy říct, že až na výjimky je projekt přijímán kladně, a panuje shoda, že podobné zařízení je v dané lokalitě potřeba. Například Pardubice si nechaly zpracovat nezávislou studii odpadového hospodářství, která naše plány vybudovat ZEVO s maximální roční kapacitou 150 tisíc tun nejenže potvrzuje, ale i identifikuje potřebnou kapacitu pro danou lokalitu dvakrát větší, než u nás plánujeme mít.

Jaká je historie a současný stav projektu ZEVO?
Projekt ZEVO byl poprvé plánován již v roce 2005. Avšak až v posledních letech, s ohledem na legislativní změny týkající se omezování skládkování a potřebu efektivnějšího zpracování odpadů, získal nový impulz. Jsem velmi ráda, že se ohledně projektu ZEVO posouváme tím správným směrem. V polovině ledna jsme obdrželi kladné stanovisko ministerstva životního prostředí k posouzení vlivu záměru na životní prostředí. Pro nás kladná EIA znamená velmi zásadní milník a možnost pokračovat v dalších, navazujících řízeních tak, abychom co nejdříve získali všechna nezbytná povolení, která pro realizaci potřebujeme. Pokud budeme i nadále postupovat podle harmonogramu projektu, měli bychom zařízení uvést do provozu na přelomu let 2028–2029.

Co pak s odpadem, pokud toto zařízení nevznikne?
To je otázka, kterou si osvícení starostové měst a obcí kladou již dnes. Selským rozumem smýšlejících lidí přibývá, lidí, kteří si stejně dobře jako my uvědomují, že našemu regionu chybí koncové zařízení pro energetické využití odpadu s odpovídající potřebnou kapacitou. EOP má pro projekt ideální polohu z hlediska dopravní obslužnosti. V areálu máme modernizovanou železniční vlečku a jen o několik set metrů dál se protíná dálniční a silniční síť. V neposlední řadě disponujeme existujícími sítěmi pro vyvedení vyrobené tepelné i elektrické energie z odpadu.

Děkuji za vaše odpovědi a přeji nám všem, aby to EOP tepelné srdce bilo silně i pro další generace.