Trenér Koubek je výborný taktik, říká stoper Votroků František Čech

Jste odchovancem Votroků, kromě hostování v Ústí nad Orlicí jste zatím celku dosavadní kariéru spojil s černobílými barvami, co pro vás Hradec znamená?
Hradec je pro mě srdcovka, snažím se bojovat za město. Narodil jsem se tady. Mám tu k tomu obrovský vztah.

V lize jste debutoval v 18 letech proti Slovácku? Jak na utkání vzpomínáte? Pokud se nemýlím, hrál na vás urostlý Francis Koné.
K áčku tehdy přišel trenér, co mě měl v devatenáctce. Tři dny před zápasem mi trenér Havlíček řekl, že budu hrát od začátku. Bylo to skvělý, rád na to vzpomínám, vyhrálo se. Museli jsme získat sedm bodů ze tří zápasů, nakonec se ale sestup odvrátit nedokázal – v posledním kole s Bohemkou jsme sice vyhráli, ale na skóre se tehdy zachránila Jihlava.

Jak se od debutu změnil František Čech jako hráč?
Za těch 7 let jsem nabral spoustu zkušeností, jsem klidnější, chytřejší v soubojích. Vím, jak lépe přistupovat k rychlejším hráčům či k těm silovějším. Celkově jsem fotbalově chytřejší.

Chystá se nový stadion, jak se na něj těšíte? Pro Hradec to bude historická událost.
Těším se hrozně, mluví se tu o tom už zhruba 15 let. Zvěsti o tom, že bude nový stadion, jsem poprvé zaslechl snad jako desetiletý. Stadion je již skoro hotový, všichni se obrovsky těšíme.

V sezóně se vám daří obírat o body velké týmy, v čem si myslíte, že tkví kouzlo hradeckého týmu?
Je to určitě taktikou, ale musí se sejít víc věcí, které do sebe zapadnou a vyjde to. Například v Plzni se to povedlo výborně, od té doby vlastně Plzeň stagnuje. Trenér Koubek patří v taktice mezi ty vůbec nejlepší trenéry, na každý tým jsme výborně takticky připravení.

Patříte mezi spíše herní stopery, vyhovuje vám právě tříobráncový systém, který realizační tým v čele s trenérem Koubkem preferuje?
Cítím to stejně, ve trojce vzadu nemusíš být tak velký, je to i lepší do rozehrávky. Stoper musí hrát chytřeji. Více lidí mi říká, že ve stoperské trojici mi to sedí více, takže na tom asi něco bude.

Za pár měsíců vám bude 25, láká vás ještě posun výše, ať už v rámci F:L či zahraničí? Kdysi v rozhovoru jste uvedl, že vysněné je Španělsko či Německo, platí to?
Chtěl bych si to zkusit někde jinde v lize nebo zahraničí. Naučit se nový jazyk, poznat novou kulturu, bylo by to fajn. Kam, to záleží na nabídkách, třeba i to Polsko šlo teď nahoru, ale samozřejmě záleží na poptávce.

V roce 2018 jsi v rozhovoru uvedl, že vás zatím lidé v kavárně nepoznávají, změnilo se to?
Pořád mě nepoznávají, nejsem tak výrazný. Je to stále stejné. Někdy je to i lepší, protože má člověk svůj klid a soukromí.

O víkendu vás čekají Teplice, jaký zápas očekáváte? V čem tkví jejich největší síla?
Pro nás, co jsme tu zažili trenéra Frťalu, to bude speciální. Bude to o to těžší, že oni hrají o záchranu, musí sbírat každý bod. Nečeká nás nic lehkého. Tyhle zápasy rozhodnou o tom, jestli budeme hrát ve střední skupině nebo o záchranu.

Lukáš Provod v jednom z rozhovorů říkal, že profesionální fotbalista má spoustu volného času, do čeho se ho snažíte investovat?
Je to pravda. Dost času zabere dobrá regenerace. Rád si zahraji tenis, s klukama jezdíme na kola. V Hradci jsou hezké cyklostezky, takže mimo kabinu se snažíme trávit čas tam.

Herním stylem připomínáte David Hovorku, souhlasíte?
Líbí se mi, jak to prožívá, takový já nejsem, spíše to držím v sobě. Dokazuje, že na stopera nemusí být hráč nutně vysoký, škoda jeho zranění.

Primárně jste stoper, ale pár zápasů jste odehrál i na defenzivním záložníkovi, jak vám tento post vyhovuje?
Od dorostu hraju stopera, už vím, co a jak. Ta šestka je podobná jako stoper, vůbec se toho nebojím, je to taková alternativa, kdyby bylo potřeba, tak se tomu nebráním.

S kým v kabině si nejvíce rozumíte?
Nejvíce si rozumím s Patrikem Vízkem, ale všichni jsme dobrá parta. Máme rozdělenou kabinu na mladé a staré, ale to je kvůli místu, protože do jedné bychom se v momentálních improvizovaných podmínkách nevešli.

Případ Adama Hlouška a dalších hráčů ukázal, že finanční gramotnost fotbalistů není vždy na té nejlepší úrovni. Jak vnímáte tuhle oblast života?
Když jsou fotbalisté chytří, dá se zabezpečit do konce života. Já osobně investuji část, kterou nepotřebuji, většinou do podílových fondů. Tady v Česku asi jako jediná v Evropě nejsme zaměstnanci, ale OSVČ, což je podle mě také dost nešťastné.

Jonathan Mensatoris
jonathan.mensatoris@salonkyhk.cz
Foto: Luboš Lorinc / fchk.cz