Trocha nostalgie Hradečáky určitě nezabije - 17. díl
24. května 2024
Hradecká hudební legenda, kapelník, učitel a muzikant Jiří Hasal, se narodil v Hradci Králové 31. 7. 1938 a celý svůj muzikantský život prožil v tomto městě. Po absolvování základní školy šel do Chrudimi studovat stavební průmyslovku, kterou ukončil maturitou. Už na této škole založil svoji první kapelu, která hrála jeho milovaný swing. První koncert se odehrál v chrudimském divadle cca v roce 1956. V Hradci Králové potom po maturitě pracoval jako stavební technik u Domovní správy, ale dále se již plně věnoval kultuře v Okresním kulturním středisku výchovné činnosti hradeckých mladých muzikantů. Stěžejní v Hasalově tehdejší činnosti bylo působení v jeho domovské stanici v Palmové zahradě, kde odehrál se svojí kapelou Septet kolem třiceti sezón. V tomto úžasném sále začala kapela hrát kolem roku 1960 a svoji úspěšnou činnost tam ukončila v roce 1990.
V Palmové zahradě se tančilo vždy ve středu a v sobotu a v dalších letech již pouze v sobotu. Mezi palmami bylo velice útulné a úhledné prostředí, které připomínalo prvorepublikové tančírny, a návštěvníci, ale i muzikanti se tam cítili jako v úplně jiném světě. Kapela Septet Jiřího Hasala působila v Hradci Králové hlavně v Palmové zahradě, ale i v jiných podnicích, jako např. v sedmdesátých letech, kdy hrála na čajích v Koruně. V Palmové zahradě se vždy v pátek a v sobotu odehrávaly podnikové plesy a různé další akce a v plesové sezóně hrál Septet na školních plesech i ve čtvrtky. V této době si kapela nechala z recese udělat odznaky s nápisem „Septik JH“.
Koncem 70. let se sešla v kapele Jiřího Hasala parta výborných muzikantů, která pravidelně hrála v Palmové zahradě každou sobotu na tanečních večerech. Jezdili i po republice na různé významné akce, na něž byl Septet dosti často zván. Na pražský Žofín byli pozváni Škodou Auto, která zde tehdy prezentovala novou Škodu Octavia. Jiří Hasal se svojí kapelou byl pozván i do pražské Lucerny, kde hrál na setkání tanečních škol z celé republiky. Pravidelně jezdili tito muzikanti i do zahraničí, hlavně do NDR nebo do Polska, kde hráli ve Štětíně a okolí. Na pozvání města Černigov, které bylo v těch letech partnerským městem Hradce Králové, odjel Septet v polovině 80. let na týdenní turné po Ukrajině. Po otevření hranic kapela koncertovala i po západní Evropě.
Nelze ani vyjmenovat všechny muzikanty, kteří v té době v kapele hráli, ale takový základ tvořili zpívající bubeník Otakar Hrouzek, klávesy a zpěv Jiří Pavlík a basová kytara a zpěv Míra Peš, který nahradil dlouholetého člena kapely Oldřicha Volkova. Na kytaru tam dále hrál nejdéle působící člen orchestru Jiří Švehlík, trombon Václav Vejs, později Vladimír Bis a Hynek Strnad, a na trumpetu hráli Jaroslav Vlček, později Jan „Drobeček“ Doležal a Radek Círman. Ze zpěvaček zde působily Jana a Jiřina Ucovy, Jana provdaná Šimková je matkou Jany Svobodové, také zpěvačky Septetu Jiřího Hasala a dnes JH Big Bandu. Později dlouhodobě zpívali v kapele dvě Ivanky, Šplíchalová provdaná Zilvarová a Polachová provdaná Trnková, a zpěvák Michal Balcar. Jako zvukaři zde působili Petr Pilař a Stanislav Stránský. V kapele Jiřího Hasala byla výborná parta kamarádů a užilo se tam vždy spousta legrace, kterou jejich tolik oblíbený kapelník nikdy nezkazil.
Od roku 1978 začal pan Jiří Hasal působit v Lidové škole umění (tehdy Maxima Gorkého, dnes ulice Habrmanova), kde založil Junior Big Band, který později dostal název JH Big Band. Ten se do dnešních dnů věnuje nejen interpretaci klasického i moderního jazzu, ale i známým světovým melodiím např. z muzikálů a filmů. JH Big Band dosáhl výrazných úspěchů na řadě koncertů a soutěží nejen v České republice, ale šířil dobré jméno královéhradeckých muzikantů i v zahraničí, např. v Norsku a Španělsku. Na koncertech vystupoval JH Big Band se známými lidmi ze světa jazzu a swingu, jako byli Eva Pilarová, Jitka Zelenková, Laďa Kerndl, Karel Hála nebo Ondřej Ruml. Jiří Hasal pokračoval i v pokročilém věku v pedagogické činnosti a za tu dobu mu prošlo rukama nepřeberné množství mladých muzikantů, které dnes vidíte v hradeckých Big Bandech a různých kapelách.
V průběhu dalších let kapelník Jiří Hasal absolvoval konzervatoř, kde si jako hlavní nástroj vybral klarinet a kterou úspěšně dálkově vystudoval. Dalšího významného hudebního úspěchu docílil v roce 2015, kdy dostal v Aldisu na swingovém koncertu Big Bandu Jiřího Pavlíka cenu „Osobnost hradeckého swingu“, kterou mu tam za aplausu návštěvníků předali pánové Ota Štantejský a Jiří Pavlík. V roce 2016 obdržel od města Hradec Králové za svou celoživotní práci ocenění „Primus inter pares“ (česky První mezi rovnými), které město uděluje za výjimečné dlouhodobé výsledky v oblasti kultury, vědy, výchovy či sportu.
Takto ho zná početná hradecká kulturní veřejnost, které předával v době své hudební činnosti nádherné zážitky při svých koncertech v zamilované Palmové zahradě. Pan kapelník byl, ač na to nevypadal, velký srandista a v jeho kapele vždy vládla pohoda a legrace. Jednou se prý stalo, že přijel Septet na nějaké hraní a místní pořadatelé ho přivítali slovy: „Máme pro vás spoustu dobrého pití, kdy to máme přinést?“ A kapelník Hasal na to hned reagoval slovy: „Šéfe, klidně to vylejte do kanálu, z naší kapely alkohol stejně nikdo nepije.“
Dlouholetý kytarista Septetu Jirka Švehlík na něho vzpomíná takto: „Jako bývalý bigbíťák jsem swing a taneční muziku nikdy nehrál, ale brzo jsem mezi kluky zapadl a byl jsem tam velice spokojen. Jirku jsem měl rád jako muzikanta, ale hlavně jako člověka. Byla to velice seriózní osoba a zpočátku mého hraní u něho v kapele by mě nikdy nenapadlo, jací se z nás později stanou velcí přátelé. Uměl to s mladými muzikanty a byla s ním velká legrace.“
Pan Hasal měl tři velké lásky – byla to jeho rodina, muzika a nádherná chaloupka v Kounově v Orlických horách. Manželé Hasalovi vychovali dva syny, Libora a Tomáše, a protože jejich otec byl naprosto zaneprázdněn a pohlcen celý týden muzikou, rodina si spolu užívala až o prázdninách v přírodě. Nejdříve jezdili na prázdniny do Dolního Dvora u Vrchlabí na podnikovou chatu Strojobalu. Později jim správce této chaty pronajímal chatu po své babičce a tam trávili společně celé prázdniny. Byla tam krásná louka s potokem s nádherně čistou vodou, dělali tam společné až 30kilometrové túry, někdy až do Pece pod Sněžkou. A jak vzpomíná syn Libor, bylo jim tam spolu každý rok nádherně.
V roce 1998 si Hasalovi koupili hezkou chatu v nádherném prostředí v Kounově v Orlických horách, která ale byla bez vody a elektřiny. Tato chata byla postavena v 50. letech a vlastnily ji dvě starší sympatické babičky–trampky. Hasalovi tenkrát museli natáhnout k chatě 120 metrů kabelu, a když se tam zařídila voda a provedly další dodělávky, bylo zde vlastně už vše potřebné k nádherné rekreaci. Od té doby trávila rodina Hasalova stále více času na chatě než ve svém bytě v Hradci Králové. Bylo zajímavé, že otec Jiří a jeho synové Libor a Tomáš neměli ani jeden řidičský průkaz, proto na všechny výlety do hor jezdili zásadně vlakem nebo autobusem. Do Kounova se z Hradce Králové jezdilo těch 30 kilometrů na chatu také autobusem.
Protože pan Hasal dojížděl velice často do Hradce učit do lidové školy umění, znal tuto trasu naprosto dokonale. V Kounově se z něho v krátké době stala vážená osoba a za ta léta byl z něho ten pravý domorodec. Měl rád pivo, tak si tam vždy zašel, jak se říká, na jedno do hospody Zlatý potok, kde měl vždy plno přátel, náramně se s nimi pobavil a přišel hned na jiné myšlenky. V neděli odpoledne se zde pánové scházeli na pravidelné schůzi takzvaných prostatiků, jak si říkali. Před hospodou byly každý rok pořádány pivní slavnosti, jednou tam dokonce přijel zahrát kounovským občanům i JH Big Band a byla tam ten den velká sláva a úžasná nálada. V Kounově prostě bylo živo a občas sem zavítaly i další kapely, jako např. Bluesberry nebo Teplá buchta.
Syn pana Hasala Libor, ročník 1962, se nějaký čas věnoval také muzice a občas si zahrál na baryton saxofon is kapelou svého otce a hrával asi tři roky se skupinou Nadoraz. Potom se z něho ale stal veliký fanda Mountfieldu Hradec Králové a dnes nevynechá žádný hokejový zápas. Po utkání si zašel s kamarády na pivo do Gobi, a pokud jeho tým vyhrál, odcházel domů velice spokojen. Druhý syn Tomáš, ročník 1974, se vyučil u Petrofů a nyní pracuje ve firmě Lesní svět, kde vyrábí posezení do lesa na odpočinek a další výrobky.
Hradecká legenda pan Jiří Hasal zemřel 18. 10. 2023 a odešel do kapelnického nebe za svými kolegy panem Mirkem Mužíkem, Gustavem Bromem, Ladislavem Barešem, Karlem Vlachem a dalšími. V Hradci Králové dnes máme tři skvělé Big Bandy, je to Big Band Jiřího Pavlíka, JH Big Band, který vedou kapelník Radek Škeřík a umělecký vedoucí Radek Círman, a Big Band Factorial Orchestra s kapelníkem Zdeňkem Boreckým. Ve všech kapelách hrají mladí muzikanti, které vychovával dlouhá léta pan Hasal. Jiří, my všichni, kteří jsme prožívali ty nádherné chvíle v té naší a Vaší zamilované Palmici, Vás tam nahoru zdravíme a Bůh Vám žehnej, kapelníku!
Slávek Trávníček